V roce 1937 vydal ve Zlíně Jan Antonín Baťa knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí.  V této vizionářské knize, ke které se národohospodáři vrací i v dnešní současnosti, J. A. Baťa uvedl svoji vizi rozvoje Československa, aby se v budoucnu stalo prosperující a moderní zemí uprostřed Evropy, která by mohla mít až 40 […]

Číst dál →

Arcibiskup Stojan prý s oblibou říkal: „V celé Evropě a na celé zeměkouli, kromě Padovy v Italii, není poutního místa k paduánskému Divotvůrci tak oblíbeného a tak navštěvovaného, jako jest náš svatý Antonínek nad Blatnicí.“ Jestli se toto tvrzení zakládá na pravdě i v dnešní době, se můžeme přesvědčit a svou přítomností dokázat o letošní hlavní […]

Číst dál →

Významná hora Klášťov Stejně tak je pojmenovaná kapitola knihy dr. Jaroslavy Grobcové Magické země Morava a Slezsko, K pramenům života na straně 154. Hora Klášťov je opravdu významná. Možná zklamu vyznavače romantického pohanského kultu, ale význam Klášťova spočívá úplně v něčem jiném, než zmiňuje tato kapitola. Jeho význam spočívá nikoliv v tom, že by byl […]

Číst dál →

Orlice, jež dala název celé brněnské ulici, se v pátek po sto letech vrací do průčelí domu číslo sedm. V Orlí ulici odhalí o půl jedné odpoledne její plastiku. Symbol orlice z císařského erbu dovolil umístit na fasádu tehdejšího hostince císař Josef II. na znamení spokojenosti. Původní stavbu nahradil později nájemní dům, do jejíž fasády stavebník orlici zakomponoval. […]

Číst dál →

Kdo jsme? Podle toho, jakou svou identitu a příslušnost cítíme a žijeme, můžeme vnímat své spojení s rodnou zemí, národem a svým světonázorem (světopojímáním). Slovany jsme, pokud se narodíme jako obyvatelé slovanských krajin. Slovieny se stáváme, pokud vnímáme hluboké vnitřní spojení se slovanskou kulturou, jež je součástí genetické paměti, na kterou se kdykoliv můžeme napojit […]

Číst dál →

Výjimečné nálezy učinili archeologové v průmyslové zóně na východním okraji Prostějova, kam se po šesti letech znovu vrátili kvůli průzkumu před stavbou nové továrny. Na ploše šesti hektarů pracovali od loňského září. Archeologové vykopali v prostějovské průmyslové zóně mimo jiné skelet pohozeného dítěte v jedné z běžných jam doby lužických popelnicových polí někdy z 12. […]

Číst dál →

Tímto příspěvkem navazuji na článek Věry Hejtmánkové ze dne 10. 6.  t. r. zveřejněným pod názvem  České není naše. Nelze přehlédnout a přeslechnout, s jakou důsledností se naše veřejné sdělovací prostředky vyhýbají užívání přívlastku „moravský“ a s jakou systematičností a důsledností užívají namísto toho přídavné jméno český, a to i všude tam, kde by jinak […]

Číst dál →

Už pojedenácté se členové Národopisného krúžku Dolněmčan pustili do pečení chlebů v černé kuchyni opraveného starobylého mlýna v Dolním Němčí. Stáří usedlosti přitom není tak těžké zjistit. Rok jejího původu, 1763, je totiž nepřehlédnutelně vyrytý ve trámu nad pracovním prostorem kuchyně, té, která několikrát do roka slouží svému účelu i 255 let po svém postavení. Právě v sobotu 9. června totiž […]

Číst dál →

Určitě každý uzná, že mezi výrazem “české” a výrazem “naše” je rozdíl. Opravdu označují každý něco jiného. Dříve byl často používaný výraz “naše”, například u spojení naše republika, naše děti, naše ženy, naše zemědělství, naše hospodářství, naše filmová tvorba, naše umění …. a mohli bychom jmenovat dál a dál. Našlo by se toho mnoho. Nyní […]

Číst dál →