Pan Zbyšek Šustek při svém studiu dobových informací o vzniku Československa v Národních Listech se mimo jiné setkal s tím, že nás Moravany považovali novináři v prvních letech po vzniku republiky zcela rovnoprávné s Čechy a Slováky.

Číst dál →

Historikům Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou se povedlo vyvrátit nebo upřesnit tradované omyly z dějin města. Zjistili například to, že údajný domov či špitál pro přestárlé úředníky – postavený pravděpodobně podle Santiniho plánů – nikdy ve skutečnosti špitálem nebyl. Všechna svá nejnovější zjištění historici zpracovali do druhého dílu populárního Žďárského uličníku. Kniha vyšla těsně […]

Číst dál →

Čtyři roky práce a tým čtyř desítek lidí stojí za největší výstavou, kterou na letošní rok připravilo olomoucké Muzeum umění. Věnovaná je biskupovi Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna, jenž pozvedl celou Moravu na evropskou úroveň. Impozantní bazilika na Svatém Kopečku, obrovský areál Klášterního Hradiska v Olomouci, světoznámá Květná zahrada v Kroměříži a také sbírka čítající desítky tisíc […]

Číst dál →

Zveřejňujeme odkaz  na pěkně zpracovaný obrazový dokument, který občas bohužel narušuje sice věcně správný, ale slovně nesmyslný a někdy až úsměvný komentář např.“ Archeoskanzen Modrá je jediné místo u nás, kde můžete vstoupit do nejpřevratnější etapy našich dějin, kdy Česku vládli Moravané“. https://www.stream.cz/cesko-zeme-pribehu/10029998-velkomoravska-rise-neskoncila-ve-skanzenu-modra-trva?rss&dop-ab-variant=1&seq-no=1

Číst dál →

Slavná Slovanská epopej by se mohla vrátit do Moravského Krumlova. Alespoň dočasně. Tvrdí to zástupci pražského magistrátu. Vedení Krumlova bojuje o trvalý návrat pláten. Je to nekonečný příběh. Kam umístit několik metrů vysoká plátna zobrazující i nejmenší detaily výjevů z dějin slovanských národů? Nejslavnější dílo malíře Alfonse Muchy, slavnou Slovanskou epopej, restaurátoři uschovali do depozitáře v Praze, na čas by […]

Číst dál →

Po zániku Velkomoravské říše někdy po roce 906 písemné prameny utichají. Pomineme-li několik kusých zmínek, nemáme takřka žádnou představu o moravské společnosti 10. století. Moravané na téměř celé jedno století mizí z dějin. Objevují se až na začátku 11. století jako spojenci polského krále Boleslava Chrabrého. Morava se stala okolo roku 1003 na zhruba dvě […]

Číst dál →

Téma bylo půlstoletí tabu. Před deseti lety se Pavel Juřík rozhodl napsat knihu o moravských panstvích Lichtenštejnů. Nyní je muž předsedou Historického spolku Liechtenstein. Dlouhodobě sleduje spor Lichtenštejnů o majetky, které Československo členům rodu zkonfiskovalo v roce 1945.  „Nebyli to žádní vykořisťovatelé, nacisté nebo Němci, jak se o nich dříve lhalo. Benešovy dekrety se proto Lichtenštejnů vůbec netýkaly,“ tvrdí […]

Číst dál →

„Ti páni v Praze mají ten plán, že musí dřív každého ožebračit, o postavení i chlebíček připravit a pak si jsou jisti, že je bude slepě následovat … A jako to dělají s jednotlivci a s jednotlivými stavy, tak by to dělali i s celou zemí Moravskou. Aby se jim, když už by jednou ji […]

Číst dál →

Moravci je historický název pro moravským nářečím, tedy „po našemu“, hovořící obyvatelstvo někdejšího pruského Slezska, žijící severně od řeky Opavy. Mezním je rok 1742, kdy oblast dnešního Hlučínska, Ratibořska a Hlubčicka připadla Pruskému království a místní obyvatelstvo bylo po téměř dvě století vystaveno silné germanizaci (která zesílila zejména po roce 1871, kdy došlo ke sjednocení […]

Číst dál →