Tento týden uplynulo 120 let od chvíle, kdy v Olomouci zahájila výrobu továrna na sladkosti, ze které je dnes jedna z nejvýznamnějších čokoládoven v Evropě. Základy položila skupinka maloobchodníků s cukrovinkami, která potřebovala kvůli stoupající poptávce začít vyrábět více sladkých pochutin a levněji než jejich dodavatelé.

Nový podnik s poněkud dlouhým názvem „První společná moravská továrna na cukrovinky a čokoládu v Olomouci, zapsané společenstvo s obmezených ročením“ vznikl 25. listopadu 1898. Výroba pak začala ve střídmých podmínkách 12. června 1899 v pronajatých prostorách Občanské záložny na Dolním náměstí v historickém centru města. Továrna, která se v budoucnu proslaví čokoládovými produkty, přitom poněkud paradoxně začala naopak jako výrobna ryze „nečokoládových“ cukrovinek. Čokoláda totiž do sortimentu budoucí Zory začala pronikat až později. Nakonec však produkci v podstatě ovládla.

V následujících letech výroba olomouckých cukrovinek rychle nabírala na síle a už brzy nestačila poptávce. Akcionáři v roce 1908 nově vytvořené „Akciové továrny na cukrovinky a čokoládu v Olomouci“ proto museli řešit rozšíření výroby, což už ve skromných prostorech Občanské záložny nebylo možné. Proto rozhodují o stavbě nové továrny, která by umožnila další rozvoj firmy. A ještě v jednom ohledu je rok 1908 klíčový. Právě tehdy se totiž rodí značka Zora, kterou od nynějška nesou všechny výrobky. Kde se jméno vzalo? Akcionáři to při registraci vysvětlovali rakouským úřadům jako zdrobnělinu jména Terezie. Už o pouhé dva roky později se výroba sladkostí stěhuje do nových prostor v Hodolanech u železniční trati. Název Zora mezitím natolik zlidověl, že se stal neoficiálním označením továrny i celé společnosti.

V následující dekádě však poměrně dramaticky do osudu celé značky zasahuje první světová válka. Přesněji zoufalý nedostatek cukru a kakaa, což byly v té době již nejdůležitější suroviny Zory.

Majitelé však na kritickou situaci zareagovali velmi pružně. Rychle zcela změnili zaměření a místo čokoládových výrobků se rozhodující produkcí staly marmelády a ovocné konzervy. Samozřejmě jen dočasně. Po válce se totiž olomoucká továrna velmi rychle vrací k tradičnímu sortimentu. Zároveň pokračuje ve velmi dynamickém růstu, takže koncem 20. let už Zora jede na dvě směny, zaměstnává čtyři stovky lidí a denně opouští továrnu na tehdejší dobu takřka nepředstavitelných osm tun čokolády. Zlatý – vlastně spíše čokoládový – věk začíná. Neustále rostoucí poptávka vede k dalšímu rozšiřování výroby. V sortimentu přibývají velmi žádané sezonní produkty: velikonoční vajíčka a čokoládové vánoční figurky. Například ceník z roku 1933 má už pozoruhodných 663 položek a v roce 1938 ve firmě pracuje už 965 lidí.

Jenže brzy poté do osudu firmy podruhé zasahuje válka a s ní opět akutní nedostatek surovin. Zora se tak musí zase přizpůsobit. Vedle čokolády se začíná specializovat i na výrobu sušenek, trvanlivých produktů a pečiva. Výroba tak pokračuje i během druhé světové války.

Koncem 40. let je olomoucká čokoládovna znárodněna. Vzniká Zora, továrna na čokoládu a cukrovinky, národní podnik. Její součástí se stávají i další závody vyrábějící v Československu cukrovinky. Z původně malé olomoucké výroby je naráz obří socialistický koncern. Dominance Zory na poli cukrovinek však netrvá dlouho. V roce 1960 totiž přichází reorganizace a Zora se stává pouhou součástí národního podniku Československé čokoládovny se sídlem v Praze. I tak si však stále drží solidní renomé. Čokoláda oceňovaná v minulosti na nejrůznějších výstavách a olympiádách je dál úspěšná, medaile z „mezinárodních olympiád“ získává dokonce i na Západě, například v Bruselu či Paříži.

Koncem 80. let přichází liberalizace a po revoluci a následném zrušení státního podniku vzniká opět akciová společnost – tentokrát pod jménem Čokoládovny Praha, jejíž součástí je i olomoucká Zora.

Nejzásadnější novodobá změna se pak odehrála v roce 1992, kdy do Čokoládoven potýkajících se s nedostatkem kapitálu vstupuje koncern Nestlé, který je světově největším producentem potravin. Společnost s charakteristickým ptačím hnízdem v logu poté v Zoře rozsáhle investuje. Staví novou halu vybavenou nejmodernější technologií na výrobu jemných čokoládových hmot a o několik let později přidává i linku na výrobu čokolád a čokoládových tyčinek. Koncem 20. století soustředí Nestlé v České republice do Zory také výrobu tabulkových čokolád a plněných čokoládových bonbonů. Stává se také domovem značky Orion.

Ze Zory – tradiční jméno závodu dodnes zůstává – je jedna z nejvýznamnějších továren na čokoládu a čokoládové cukrovinky v Evropě. Patří také mezi nejdéle nepřetržitě fungující firmy v Olomouckém kraji. Závod zaměstnává asi 800 lidí a ročně produkuje 43 tisíc tun čokolády.

Zdroj: https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-cokoladovny-zora-nestle-historie-tovarny.A181208_444341_olomouc-zpravy_stk