A co Morava v případě Czexitu?

„Nikdo netuší, co si myslí Boris Johnson,“ říká britský profesor Michael Keating, který je odborníkem na evropskou a teritoriální politiku. Odpovídá tak na otázku, jestli stále pravděpodobnější „divoký brexit“ ohrožuje i jednotnost Spojeného království. Pokud Británie odejde z Evropské unie bez jakékoliv dohody, je i podle dalších odborníků možné, že spory mezi Anglií, Skotskem, Severním Irskem a Walesem se vyhrotí až do krajnosti.

O odchodu z Evropské unie rozhodl v referendu v roce 2016 jen nepatrný rozdíl mezi oběma tábory. S necelými 52 procenty zvítězili ti Britové, kteří chtěli odejít. V jednotlivých částech země ale byla situace jiná. V Severním Irsku chtělo naopak 56 procent hlasujících setrvat v EU, a ve Skotsku to bylo dokonce 62 procent.

Podobně jako Keating na situaci nahlíží taky další z oslovených expertů – David Hearne, výzkumník z Centra pro studium brexitu při anglické Birmingham City University. „Podle mě je to živé téma, o kterém se v části britského tisku vede významná diskuse. Myslím, že existuje velmi reálná možnost, že by tvrdý brexit bez jakékoliv dohody mohl vést k případnému rozpadu Velké Británie,“ uvedl Hearne. Zároveň ale dodal, že k takové změně by nedošlo okamžitě, a navíc by ji doprovázelo i značné rozhořčení lidí z opačného tábora. „V roce 2014 se ve Skotsku konalo závazné referendum a země 55 procenty vůči 45 procentům hlasů rozhodla, že setrvá ve Velké Británii. Je to významný, ale těžko překonatelný rozdíl,“ tvrdí Hearne.

Profesor Gordon Marnoch z univerzity v severoirském Ulsteru vidí situaci mírněji. Zdůrazňuje, že skotští i irští nacionalisté usilují o odchod ze Spojeného království dlouhodobě. Zároveň je ale členství v EU v rozporu s nacionalismem. „Proč dát přednost opuštění jedné politické unie s větším dominantním sousedem, zatímco setrváte v jiné a větší politické unii, ve které má vaše malá země ještě menší kontrolu?“ ptá se Marnoch.

Ve Skotsku se o jeho osamostatnění hlasovalo v roce 2014 a referendum tehdy ukázalo, že lidé chtějí raději zůstat ve Spojeném království. Poslední průzkumy ale ukazují, že příznivců osamostatnění je momentálně mezi Skoty lehce nad polovic. A ještě větší počet Skotů podporuje myšlenku uspořádat alespoň druhé referendum. Názorové tábory ve Skotsku jsou na první pohled značně polarizované. Přitom existuje řada lidí, kteří nejsou rozhodnuti nebo si představují budoucnost Skotska dost specificky.

„Existuje tábor, který si přeje nezávislost na Spojeném království, ale setrvání v EU. Nebo tábor, který nezávislost odmítá a chce opustit EU. A pak je tu rozpolcená skupina lidí, kteří chtějí zůstat v EU, ale nechtějí se osamostatnit. Koho si mají vybrat oni? Na kterou stranu se mají postavit?“ ptá se Keating.

Právě ti nerozhodní přitom mohou mít během rozhodování důležitou roli. „Pokud si budou muset vybrat mezi setrváním ve Spojeném království a setrváním v EU, výsledek by mohl být extrémně těsný a mohl by se přiklonit spíš k odchodu ze Spojeného království. Mladí Skotové jsou mnohem více proevropští než starší generace,“ dodává Hearne.

Skotské nacionalisty ale brzdí skutečnost, že Edinburgh si nemůže referendum o nezávislosti uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně. Podle profesora Keatinga proto není pravděpodobné, že by k všelidovému hlasování došlo ještě za vlády Borise Johnsona. „Je pravděpodobnější, že Skotská národní strana (SNP) a zelení půjdou do příštích voleb s příslibem referenda. A když uspějí, může být pro Londýn těžké to odmítnout.“ Tou dobou už ovšem Velká Británie bude stát mimo Evropskou unii, a Skotsko by tak muselo znovu samostatně usilovat o vstup do jejích řad. „To by ale neměl být velký problém. Není důvod, proč by ho EU nevzala zpět,“ věří Keating.

Paradoxem je, že britský parlament opakovaně odmítl brexitovou dohodu dojednanou vládou Theresy Mayové a bruselskými vyjednavači zejména kvůli tzv. irské pojistce. Ta měla za každou cenu zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Nynější urputnost Borise Johnsona dosáhnout brexitu za každou cenu, třeba i bez dohody, přitom může vést k tomu, že vznikne ještě jiná hranice: mezi Skotskem a Anglií. Pro řadu Skotů by tvrdá hranice s Anglií a obnovení hraničních kontrol představovaly velký problém a důvod, proč by raději hlasovali pro setrvání ve Spojeném království. Skotští nacionalisté by navíc museli přesvědčit obyvatelstvo, že rozchod s EU je pro ně ekonomicky horší než rozchod s Angličany a zbytkem království. To může být těžké už proto, že Skotsko je na obchodu s EU závislé výrazně méně než zbytek Velké Británie.

Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kralovstvi-v-ohrozeni-brexit-muze-vest-k-odchodu-skotu-i-iru/r~01f10ca2bc7f11e9b6a9ac1f6b220ee8/ – kráceno