Na úplném začátku historie Baťova kanálu byla potřeba a plán zavlažování v okolí řeky Moravy a dávná myšlenka firmy Baťa na propojení evropských veletoků a Severního, Baltského a Černého moře. A hlavně jedna pragmatická ekonomická úvaha, která říkala, že doprava lignitu z dolů v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích bude po vodě levnější než po silnici a železnici.

Stavba náročná po technické i organizační stránce proběhla mezi lety 1934–38. Plavební cesta byla necelých 52 kilometrů dlouhá, z toho asi polovina cesty byla vedena korytem řeky Moravy a polovina plavebním kanálem. Plavba začínala v otrokovickém přístavu, kde byly doky, přístav a překladiště, končila v překladišti u Rohatce, kam byl železničními vagony dopravován lignit a zde zvláštním zvedacím zařízením, tzv. výklopníkem, přesypáván do člunů.

Plavební cesta byla vybavena mnoha důmyslnými technickými zařízeními. Patřilo k nim čtrnáct plavebních komor, které pomáhaly překonat výškové rozdíly hladiny, jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži, zvedací železniční mosty nebo lanovka, která přitahovala čluny z plavebního kanálu přes řeku Moravu zpět do kanálu. Zajímavá byla i samotná plavba. Prázdná nákladní plavidla byla nejprve remorkérem odtažena do Spytihněvi, odkud byla dále tažena traktorem (původně ale koňským povozem) ze břehu. Traktor s remorkérem se na cestě do Sudoměřic ještě jednou vystřídaly a po naplnění nákladem se lodě stejným způsobem vydaly na zpáteční plavbu. Za ideálních podmínek a výšky hladiny trvala celá cesta deset hodin, nezřídka ale déle. Od roku 1939 doplnila flotilu nákladních lodí převážejících lignit také výletní loď Mojena, a předznamenala tak dnešní turistické využití vodní cesty.

Po celé délce vás čeká řada lákadel, nabídek a služeb – ochutnávky slováckého vína, návštěvy vinných sklepů, historických měst, chráněných přírodních lokalit, poznání naučných stezek, ptačí rezervace i celé ojedinělé technické památky. Na loď si s sebou můžete vzít i kola a využít bohaté nabídky cyklostezek v okolí. | © Jitka Slavíčková

Kanál byl během druhé světové války poškozen německými vojsky, což společně se znárodněním Baťových závodů znamenalo pomalou smrt nákladní lodní dopravy, která byla ukončena na počátku šedesátých let. Snahy o znovuoživení kanálu pro turistické využití se poprvé objevily v polovině devadesátých let 20. století a dnes je Baťův kanál využíván k rekreačním účelům. V letních měsících od května do září můžete využít skupinové rekreační plavby kanálem, doplněné poznávacími a gastronomickými programy, nebo si můžete vypůjčit loď a zvolit svůj vlastní program. Bez oprávnění je možno řídit malá plavidla do max. rychlosti 12 km/h. To znamená, že každý, komu již bylo osmnáct let, se může alespoň na chvíli stát kapitánem na své lodi a řídit vypůjčené plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu.

http://www.ceskozemepribehu.cz/pribeh/283-kapitanem-na-sve-lodi