Nejbližší sčítání lidu má, alespoň podle věcného návrhu zákona, maximálně využít elektronickou identifikaci a údaje, které už stát vede v základních registrech, případně v dalších informačních systémech. Pro elektronickou identifikaci zákon počítá (zatím pouze) s použitím občanského průkazu s čipem.

Je otázkou, kolik povinných osob (osoby vyplňující sčítací archy za rodinu) bude mít v době sčítání nový občanský průkaz s elektronickým čipem a kolik z nich bude mít doma po ruce čtečku čipových karet v době vyplňování sčítacího archu. Jistě, bude to jistá množina obyvatel, ale určitě ne velká natolik, aby obsáhla všechny občany schopné komunikovat se státem elektronicky. Tudy tedy cesta k maximálnímu využívání e-identifikace asi nevede.

Otázkou je rovněž, zda pro vyplnění sčítacího archu je opravdu nezbytné, aby byla použita pouze e-identita prokazovaná prostřednictvím eOP, tedy na úrovni vysoká, zda nestačí úroveň značná. Osobně si troufám si tvrdit, že by stačila. Vždyť stát si valnou část údajů může ověřit zpětně ve svých databázích.

Pokud by pro identifikaci stačila úroveň značná, otevřela by se další cesta pro poměrně velkou skupinu občanů schopných komunikovat elektronicky a majících svou e-identitu. Jde o uživatele datových schránek. Oprávněných osob užívajících datové schránky je v současné době téměř 800 tisíc. Z toho 655 tisíc je osob oprávněných v kategorii právnická osoba a zbytek v kategorii podnikající fyzická osoba. Co z toho vyplývá?

Za rodinu bude sčítací arch vyplňovat tzv. povinná osoba, kterou si rodina vybere sama mezi sebou. Proč by tedy tou povinnou osobou nemohli být právě statutáři firem? Otcové nebo matky rodin tvořící množinu zhruba 800 tisíc lidí? Vždyť všichni byli nějakým způsobem ztotožněni a to v souladu se zákonem.

Pokud nevěříte, přihlaste se do své datové schránky a podívejte se do sekce Nastavení, Osobní údaje. Je tam seznam účtů v ISDS. Fyzická osoba má obvykle pouze jeden účet a vidí tak pouze informace o svém účtu. Naproti tomu statutární zástupce jich může mít i více, takže vidí seznam všech svých účtů v ISDS. U každého účtu je uveden zdroj osobních údajů, tedy na základě čeho byl statutární orgán (uživatel datové schránky) ztotožněn. Zda šlo o fyzické ztotožnění (na základě osobního dokladu subjektu), nebo ztotožnění pomocí základních registrů (ROB + ROS).

Každý statutární orgán tedy prošel nějakou formou ztotožnění, ať to bylo při zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, případně notářem, který zapsal zápis o změně statutárního zástupce. K dalšímu ztotožnění pak došlo, pokud uživatel datové schránky použil služby kontaktního místa veřejné správy Czech POINT k zneplatnění svých přístupových údajů a vystavení nových. Přitom se musel identifikovat svým občanským průkazem, případně pasem.

Pokud uživatel datové schránky provádí úkony vůči veřejné správě prostřednictvím své datové schránky, veřejná správa věří, že je to právě on, oprávněná osoba dané datové schránky. Věří proto, že to je dáno zákonem a procesy ztotožnění uživatelů datových schránek.

Masivnější elektronizaci připravovaného sčítání lidu by tedy výrazně pomohlo, pokud by stát využil znalosti velké skupiny uživatelů připravených a schopných využívat vlastní e-identitu a komunikaci prostřednictvím datových schránek. Měl by však motivovat 800 tisíc uživatelů datovek k tomu, aby si zažádali o zřízení datové schránky fyzické osoby tzv. dálkovým způsobem, tedy bez nutnosti chodit na Czech POINT. Byli již ztotožněni i vůči základním registrům (mají tedy AIFO), stát by tak měl věřit sám sobě a umožnit této poměrně velké skupině zažádat o datovou schránku pro osobní potřebu elektronicky.

Řešení je snadné. Statutárním zástupcům právnických osob by měla být po přihlášení do datové schránky dána k dispozici možnost přímo z webového prostředí ISDS kliknout na „Žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby“. V případech, kdy má přihlášený uživatel již datovou schránku fyzické osoby má zřízenou, by se nabídka samozřejmě nezobrazila. Nikdo by tak nemusel nikam chodit, zažádal by si elektronicky, a dokonce i přístupové údaje by obdržel rovněž elektronicky. K tomu slouží tzv. virtuální obálka.

Český statistický úřad (ČSÚ) by měl rázem k dispozici další velkou skupinu občanů schopných elektronické identifikace – prostřednictvím přihlašovacích údajů k datové schránce fyzické osoby. Mohl by tak sčítací archy zasílat přímo do datových schránek fyzických osob a stejnou cestou by je od nich dostal i zpět. Občané by přitom nic neplatili, z pohledu zákona se jedná o komunikaci s orgánem veřejné moci, takže odeslání vyplněného sčítacího archu by bylo pro občana zdarma.

Podle údajů ČSÚ je v České republice přibližně 4,3 miliony domácností a 800 tisíc statutárů reprezentuje zhruba 18 % všech domácností. To je už dost velká skupina, u které by stálo za to usilovat, aby sčítací archy vyplňovala elektronicky. Podle věcného návrhu zákona má se sčítáním pomáhat Česká pošta a datové schránky jsou službou, kterou Česká pošta provozuje.

zdroj: https://ictrevue.ihned.cz/c3-66382560-0ICT00_d-66382560-datove-schranky-by-mohly-zjednodusit-a-zlevnit-scitani-lidu-2021 – kráceno