Byl navrhován název Českomoravská republika, Českomoravsko. Ale „Praze“ se „nelíbil“. Ač by odpovídal ústavě, tedy skutečnosti, že naše republika je tvořena především (ale nejen) dvěma velkými historickými zeměmi. Také by byl důstojným nástupcem názvu Československo, který mají naši občané stále ve velké vážnosti a oblibě. Další navrhovaný název, Čechy a Morava (dnes se obdobně jmenuje například stát Bosna a Hercegovina), byl také odmítnut – s tím – že to příliš připomíná protektorát.

A tak byl přijat staronový název Česká republika. Novotvar, který se zrodil pod koly sovětských tanků v roce 1968. Kdy za odměnu, za slib provedení „normalizace“, získal Gustáv Husák od Sovětského svazu povolení k vytvoření Slovenské republiky v rámci federace. To co zbylo byla Česká republika. Následně – po obrovských protestech a odmítání nejen ze strany občanů, ale dlouhou dobu i jazykovědců – byl dokonce schválen jednoslovný název ČESKO. A tady najednou nevadilo, že tento název s oblibou užíval a prosazoval sám Hitler! Ovšem v minulosti vždy znamenal pouze Čechy! I z toho pohledu byl a je nesprávný, ale pro účel překrývání všeho moravského českým „velmi vhodný“ !

Ještě si někdo myslí, že toto vše není děláno s úmyslem co nejvíc potlačit vše moravské a ve svém důsledku moravanství samotné? Tedy, že u nás nejde o etnocidu (odnárodňování) Moravanů ? A naposled k tomu nepatřičnému Česku přibyl ještě méně opodstatněný název, naprosto nevhodný pro celou republiku – ČECHIE ! Který víc než co jiného připomíná kýchnutí při pořádném nachlazení ! Vždyť právě takové věci, jako neustále a často používaný název státu, který zohledňuje jen jednu jeho část, působí na lidskou mysl podprahově tak, jako že další části státu nejsou důležité, nebo že dokonce ani neexistují !!!

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa