Bez zájmu sdělovacích prostředků, tomu se však nelze příliš divit ve zcentralizovaném „Česku“, proběhlo 400. výročí vzniku Konfederace stavů zemí Koruny české. 31. července roku 1619 dosáhly na generálním sněmu zástupci Českého království, Moravského markrabství, slezských knížectví, Horní a Dolní Lužice shody na dokumentu, jenž se měl stát základním pravidlem spolužití ve stavovské monarchii. Ústava soustátí byla vyvrcholením snah o omezení moci panovníka při významné autonomii jednotlivých zemí.

Rovnoprávnost zemí vyjadřuje např. článek XXXVI.

„Žádný z nejv. úředníkův zemských král. Českého, anebo kdokoliv jiný v témže království, nemá obyvatelův margrabství moravského, knížectví slezských a margkrabství obojích Lužic pro nižádnou věc, kteráž by se práv moravských, slezský a lužických dotýkala, obstavovati anebo jinak jim ubližovati; jako nápodobně i země přivtělené proti obyvatelům království Českého ničeho takového se dopouštěti nemají, nýbrž jedna každá z sjednocených zemí má při svém právě zůstavena býti, v zemi a ne ven z země postupovati.“ viz. http://www.psp.cz/eknih/snemy/konfeder.htm

Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravského národa