Protektorát Čechy a Morava byl vyústěním kolapsu Československé republiky vyvolaného na podzim 1938 ze strany Německé říše. Byl vytvořen poté, co německá vojska navzdory mezinárodním závazkům 15. 3. 1939 obsadila i zbytek Československa. Na Ostravsko pronikly německé jednotky už v odpoledních hodinách předchozího dne, aby předešly případným nárokům Polska na toto hospodářsky významné území. Na odpor se jim postavili pouze vojáci 8. slezského pluku v Čajánkových kasárnách v Místku. Území Moravy okupovaly sbory 5. armádní skupiny generála von Lista. S jejich vpádem do moravských měst a vesnic se 16. března 1939 objevil Hitlerův výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava a další vyhlášky a nařízení, jež omezovaly veškerá politická, sociální a národnostní práva českého obyvatelstva.
Bylo by chybou domnívat se, že omezování občanských svobod a demokracie započalo teprve vznikem protektorátu. Už tzv. Druhá republika přijala řadu norem, které ve svém důsledku vedly k demotáži předmnichovské demokracie: zavedení cenzury tisku, kárných pracovních táborů, omezení spolčovacího práva a politických stran. Došlo k rozpuštění zemských i okresních zastupitelstev a obecní samospráva podléhala státnímu dohledu. Nejtvdším zásahem do demokratického charakteru státu byl však zmocňovací zákon přijatý 15. prosince 1938. Na jeho základě přešla zákonodárná moc z parlamentu na prezidenta republiky a vládu.
Formálně měl být protektorát samosprávným územím pod ochranou Německé říše. V praxi se však jednalo o tvrdou okupaci, kde Říšský protektor disponoval takřka neomezenou mocí. Základem okupační moci na Moravě se od poloviny dubna 1939 (po skončení vojenské správy) stala brněnská expozitura pražské Úřadovny říšského protektora, přímého zástupce Hitlera a zmocněnce říšské vlády. Úřadu říšského protektora byly podřízeny tzv. oberlandráty čili úřadovny vrchních zemských úřadů (od roku 1942 v Brně, Moravské Ostravě a Jihlavě), které spravovaly záležitosti Němců a zároveň vykonávaly dozor nad českými úřady ve svém obvodě. Vedle toho sídlila v Brně ústředna gestapa, jíž podléhala více než desítka venkovských služeben a jejich poboček na protektorátním území Moravy.
Vedle říšských orgánů fungovala autonomní protektorátní správa, podřízená na všech stupních německému okupačnímu aparátu. Představitelem autonomní moci na Moravě byly zemské, okresní a obecní úřady, soudy a bezpečnostní sbory. Hlavu autonomní správy tvořila vlada a státní prezident.
zdroj: http://promoravia.blog.cz/0904/morava-za-protektoratu – kráceno