Před třiceti lety, na začátku roku 1990, představila obnovená Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS) v čele s Boleslavem Bártou svůj program, ve kterém požadovala obnovení zemské samosprávy, zrušené komunistickým režimem. Přímo navázala na organizaci, která se stejným požadavkem vystoupila v roce 1968 a jejíž činnost byla násilně ukončena po srpnové okupaci. Program SMS získal velký ohlas tehdy i na začátku 90. let. Její volání však nebylo vyslyšeno.

Jedním z pozapomenutých témat vztahujících se k vývoji po Listopadu 1989 je otevření otázky státoprávního postavení Moravy a Slezska v rámci demokratického státu. Dobová atmosféra se nesla v duchu napravování křivd minulosti, mezi které se počítalo i zrušení zemské samosprávy komunisty roku 1949. Na Moravě a ve Slezsku toto téma do popředí vynesla vlna zemského patriotismu. V čele snad o obnovení tradičních zemí stála od samého počátku Společnost pro Moravu a Slezsko, která navázala na svou činnost z doby před srpnovou okupací. Politický vývoj však nepřál vyřešení této otázky ve prospěch požadavků zemských patriotů. Téma odsunul na vedlejší kolej proces rozdělení Československa i nevůle pro zemský model v rámci samostatné České republiky a strach z domnělého “moravského separatismu”. Přednost se nakonec dala krajům, svou podobou navazujícím na ty “gottwaldovské” z roku 1949.

Původní činnost SMS se vztahuje k roku 1968. Svobodomyslná atmosféra přála otevírání dosud tabuizovaných témat, mezi které patřila i federalizace Československa. Komunistická moc přestala přehlížet emancipační proces na Slovensku, který přirozeně vedl k požadavkům na skutečnou rovnoprávnost právně zakotvených státotvorných národů. Na Moravě a ve Slezsku vzrůstalo emancipační hnutí objevující vlastní svébytnou zemskou historii a kulturnost. Kritizovalo zrušení zemské samosprávy se staletou tradicí a požadovalo obnovení Země moravskoslezské. Kolem předních zemských patriotů se vytvořila organizace s názvem Společnost pro Moravu a Slezsko. V jejím čele stály mnohé osobnosti moravského akademického a vědeckého života, včetně prvního předsedy, rektora dnešní Masarykovy univerzity prof. Theodora Martince či pozdějšího předsedy psychologa a rovněž akademika doc. Boleslava Bárty. V srpnu roku 1968 SMS sdružovala 200 000 členů a více než 600 místních a závodních výborů.

Výzva k obnovení zemské samosprávy nalezla ohlas především u Jihomoravského krajského národního výboru, který téměř jednohlasně přijal rezoluci požadující obnovení specifického autonomního postavení Moravy a Slezska v rámci budoucího státoprávního uspořádání. SMS i KNV přitom preferovalo vznik trojfederace, která by mimo jiné pomohla utlumit napětí mezi dvěma státotvornými národy.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 přerušil aktivity směřující k obnově autonomní Moravy a Slezska. Činnost SMS byla násilně ukončena, řadu předních členů postihla normalizační perzekuce. Nedlouho po převratných událostech listopadu 1989 se na Moravě a Slezsku znovu zformovalo hnutí za zemskou samosprávu, které většinově sdružovala Společnost pro Moravu a Slezsko. Ta se obnovila silvestrovským prohlášením z 31. prosince 1989 k občanům, podle kterého “nevídaně humánní průběh revoluce by měl být završen překonáním dosavadního (centralisticko-byrokratického) systému státoprávního a územně právního uspořádání”.

V dubnu 1990 bylo na podkladu SMS založen politický subjekt Hnutí za samosprávnou Demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). HSD-SMS kandidovalo v prvních svobodných volbách se základním požadavkem obnovy zemské samosprávy a trojfederace, která měla být řešením česko-slovenského “dualistického” napětí a jejíž pomocí mělo být zachováno nerozdělené Československo. Vznikla také mládežnická organizace s názvem Společnost moravsko-slezské mládeže (SMSM) a stranická tiskovina Moravskoslezská orlice. V parlamentních volbách 1990 se HSD-SMS stalo třetí nejsilnější stranou. V následujícím rozhodujícím období však nedokázalo prosadit svou představu samosprávné demokracie, včetně obnovení zemského zřízení. Po politickém neúspěchu HSD-SMS, provázeném navíc tragickým úmrtím vůdčí osobnosti Boleslava Bárty 31. května 1991 v Budmericích na Slovensku, se Společnost pro Moravu a Slezsko vrátila zpět k nepolitické občanské aktivitě. Politickou “štafetu” po HSD-SMS převzaly nástupnické subjekty, které se dosud nedokázaly výrazněji politicky prosadit (dnes existují dva: Moravské zemské hnutí a politická strana Moravané).

“V roce 1990 bylo na stole několik variant územněsprávního uspořádání České republiky, kterými se vláda a Česká národní rada zabývaly. Hnutí za samosprávnou demokracii požadovalo vždy zemské zřízení. Po 40 letech komunismu toužili lidé po kvalitativně lepší, člověku bližší státní správě, po zajištění skutečné samosprávy. Úmrtím mého bratra Boleslava Bárty, předsedy HSD-SMS, v květnu 1991 se bohužel všechny naděje rozplynuly. Nenašel se v té době nikdo, kdo by ho byl schopen nahradit,” vzpomínala na pohnutou dobu sestra Boleslava Bárty Marie Dluhá

Ještě nedávno živá otázka spravedlivého řešení postavení Moravy a Slezska v demokratickém státě se postupem času stala pozapomenutým tématem. Zapříčinil to i vznik 14 krajů v roce 2000, které nerespektují tradiční zemskou hranici.

https://zpravyzmoravy.cz/pred-30-lety-svitla-morave-a-slezsku-nadeje-na-spravedlive-postaveni-ocekavani-se-vsak-nenaplnila/