Případ podezřelého arcibiskupa

Píše se rok 880. Svatopluk je nezpochybnitelným vládcem Velkomoravské říše. Jeho moc i věhlas jeho země stále sílí.

Stejně tak ovšem v Moravském království sílí i rozpory mezi moravskými kněžími vedenými arcibiskupem Metodějem a franským duchovenstvem, jehož čelným představitelem je švábský kněz Wiching. Svatopluk se od těchto sporů snaží držet dál a spíše je příznivěji nakloněný Wichingovi majícímu větší pochopení pro králův, ne zrovna křesťanský způsob života. Stejně tak král bohužel ani nechápe, že pevná moravská církev nepodléhající vlivům z pasovského biskupství, může být pevnou oporou jeho vlády.

Wichingovi a jeho příznivcům jsou dobré jakékoliv prostředky k očernění Metoděje. I pomluvy, které na arcibiskupa šíří v papažském prostředí. Metoděj tak musí odjet do Říma, aby obhájil před papežem sebe i svoji práci při budování moravské církve. Výsledek Metodějovy cesty je zcela jiný, než jeho pomlouvači očekávali. Naprostý trumf duchovní i diplomatický – papežské privilegium „Industriae tuae (Tvé horlivosti)“, které uznává suverenitu Velkomoravské říše, bere ji pod přímou papežovu ochranu a navíc zcela schvaluje Metodějovu činnost jako arcibiskupa moravské církve.

Metodějovi protivníci se však ani po návratu z Říma nechtějí vzdát. A neštítí se arcibiskupa nařknout z vraždy… V té chvíli nastupují naprosto nekompromisní Slavomír s Erikem, kteří i za cenu ohrožení vlastních životů chtějí arcibiskupa očistit a najít skutečné viníky.

zdroj: https://www.stanislavceska.cz/inpage/historicke-detektivky-972/