Řezník dělá droby, kolomazník kolomaz a páni z „Mor. Orlice“ a z „Našince“ dělají zemězrádce a nepřátele vlasti. Každého dne se za poslední doby můžeme dočíst, kterak se ta samá písnička na stejné brdo hotovená opakuje v těch listech, jen vždy se záhlavím nějaké zapomenuté dědiny, kde už dávají zajíci dobrou noc. Kdo by se opovážil pošoupnout Moravu kousek dál od Lanškrouna aneb kdo by nevěřil, že v Praze to zrovna tak příliš poctivě s Moravany nemyslejí, ten jest a zůstane zrádce a nepřítel i nevyškrábe mu to nikdo ani do nejdelší smrti…

Aniž by to zřejmě autor tušil, jeho příklad se bohužel později zcela realizoval. Při vytváření krajů v roce 1948 se zemská hranice u zmíněného Lanškrouna lehce posunula (týkalo se to celé sousední obce Lubník). Početní redukcí krajů a dalším posunem hranice – v roce 1960 – se v daném prostoru ocitly další města a obce v tzv. Východočeském kraji. Konkrétně např. Moravská Třebová, Svitavy, severněji pak i pramen řeky Moravy!

K poctivosti Prahy vůči Moravě a Moravanům se zde není třeba vyjadřovat.

Vysvětlivka – zatímco se list Morava stavěl ke sblížení se západním sousedem velmi zdrženlivě, noviny Moravská Orlice a Našinec naopak podporovaly úzkou spolupráci.

zaslal: Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravské národa – zdroj listy Morava, 18. března 1870