Stejně jako mnoho jiných lidových tradic i křesťanský svátek Tří králů prošel v průběhu staletí četnými změnami. Dnešní podoba s koledou, charitativní sbírkou a svěcenou křídou psaným symbolem K+M+B je výsledkem interpretace událostí starých více jak dvě tisíciletí. Šestý leden je spojován s příchodem mudrců, kteří za dnů krále Heroda navštívili novorozeného Ježíše v Betlémě a dle Matoušova evangelia mu jako dary věnovali zlato, kadidlo a myrhu. Počet mudrců Nový zákon nezmiňuje, stejně tak jejich jména zůstávají neznámá. Stejný den je již od 4. století označován jako svátek Zjevení páně a k jeho spojení v lidovém prostředí se Třemi králi došlo až později.

Původně se spekulovalo o různém počtu příchozích mudrců. Někde se uváděli pouze dva, jinde i patnáct. Počet tří mužů se začal zmiňovat nejčastěji, a to pravděpodobně podle počtu darů pro Ježíše. O tom, že šlo o krále a ne mudrce, se ale začalo hovořit až ve 12. století, kdy je poprvé zmínil Petr Comestor, kancléř z pařížské Sorbonny. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se začala používat také až mnohem později, protože latinská zkratka C+M+B nejspíše vycházela z požehnání “Christus mansionen benedicat”, což v češtině znamená Kristus ať požehná příbytek. Z toho je patrná i souvislost psaní této zkraty s letopočtem nad dveře příbytků. Může jít ale i o požehnání na začátek nového roku, který před zavedením juliánského kalendáře začínal právě 5. nebo 6. ledna. Jde ale pouze o spekulace, nikoliv o doložená fakta, a tak původ jmen tří králů zůstává nejasný.

Zvyk obchůzek a koledování je poprvé doložen z období kolem třicetileté války (1618 – 1648). Podoba koledování se lišila kraj od kraje, ale společnými rysy byla modlitba, zpěv, vykuřování domu kadidlem a symbol K+M+B nebo C+M+B. Někde se hrály i divadelní hry na téma příchodu mudrců do Betléma. Koledníci byli nejprve mladíci, později děti. Jejich masky odkazovaly na vznešený původ králů a jeden měl samozřejmě začerněnou tvář. Mnoho z těchto prvků přetrvává do dnešních dnů, kdy jsou Tři králové spojováni především s koncem cyklu vánočních svátků a charitativními sbírkami. Na Tři krále se v mnohých domácnostech odzdobuje stromeček, tak jako to dělali naši předci. Někde ale zůstává nazdobený až do Hromnic.

Svátek Tří králů se vyvinul do své podoby v lidovém prostředí. Mezi obyčejnými lidmi se zároveň formovalo mnoho povídaček, pověr a zvyků. Jednou z nich bylo i zapalování stejně dlouhých svící v předvečer svátku. Komu svíce dohořela první, pro toho si měla zubatá přijít dříve než pro ostatní. Pokud kouř stoupal vzhůru, dotyčný se měl dostat do nebe, opak znamenal peklo. Nikdo nechtěl, aby mu svíce dohořela jako prvnímu. Ráno na Tři krále se v některých krajích dívky omývaly sněhem, aby měly zdravou pleť. Odvážní mladíci se vyráželi koupat do ledové vody, aby jim po celý rok sloužilo zdraví. Jinde se lilo olovo nebo se pouštěly skořápky podobně jako na Vánoce.

K 6. lednu se také váže pořekadlo “Na Tři krále o krok dále”. Naši předci si přírodních jevů všímali více než my a s vděkem vítali prodlužování dne. Ten pomyslný krok znamenal zase o něco více světla, kratší večery a první krok k sice stále ještě dalekému, ale za to vytouženému jaru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tři králové na Slovácku