Vadí Velká Morava i po tisíci letech?

Před dvěma lety mně vyprávěl známý, že navštívili s rodinou a přáteli v jedné moravské obci starý kostelík, údajně z doby vzestupu Přemyslovců. Starší pán, který měl od kostelíku klíče a uvolil se jej návštěvníkům ukázat jim také řekl o prováděném archeologickém průzkumu.

Podle něj archeologové našli při průzkumu v nejspodnější vrstvě zdivo z velkomoravského období. Zároveň dodal: A MÁM ZAKÁZANÉ TO ŘÍKAT ! No, já ho neprozradím, už jsem jméno obce i zapomněla.

V něčem přece jen nastal posun k lepšímu. Už se alespoň tak často neomílá překonané a především nepravdivé tvrzení, že u nás města – mimo Prahu – vznikala nejdříve až ve 12. století. Na základě nejnovějších bádání se připouští, že zárodky moravských měst je možno posunout do desátého století. Rozhodně se to týká například Brna, kde to dokládají výsledky náhodných nálezů, jako velkomoravské hroby v ulici Radnické a Starobrněnské a řada velkomoravských hrobů v Maloměřicích, Židenicích, Černých Polích, Heršpicích a také na Starém Brně. U některých příležitostných archeologických výzkumů lze posunout vytváření velkých sídlištních aglomerací do ještě dávnějšího období. Břehy řek Svitavy a Svratky, případně říčky Ponávky, tvořili přirozenou sídelní osu. V rámci dnešního rozsahu tzv. Velkého Brna existují doklady o existenci celkem 11 sídlišť, datovaných do 6. až 11. století. K soustavnému archeologickému průzkumu však nedošlo.

Rozhodně je podobných míst na Moravě mnohem více. Typovala bych Znojmo, Staré město, Uherské Hradiště, Mikulčice a jistě jsou i další. Ale nejsem archeolog ani historik. A nemám po ruce ani žádný pramen, který by velkomoravské osídlení posuzoval z pohledu v kterých místech se už jednalo o počátek městského osídlení.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa