Ve věku 81 let zemřel moravský básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert. Narodil se 31. května 1936, patřil k našim nejvýraznějším básníkům, sám přitom zdůrazňoval, že k moravským. Za komunismu vycházely jeho básně především jako bibliofilie, strojopisy, samizdaty, případně v časopisech. Po srpnu 1968 nesměl dlouho vydávat svá díla a normalizační izolaci prožil hlavně v samizdatu. Větší příležitosti se Jiřímu Kuběnovi otevřely po pádu komunistického režimu. Po listopadu 1989 vydal řadu knih, včetně devítisvazkového Díla. „Kuběnovo úsilí spojit náboženskou exaltovanost a patos katolického řádu s avantgardními postupy dává jeho poezii apelativní gestaci a dramatičnost,“ píše se o něm ve Slovníku české literatury.

Od poloviny 50. let spojil svůj život s hradem Bítov, kde nejen prováděl turisty, ale také pořádal setkání českých a moravských básníků i výstavy předních výtvarníků

Už navždy zůstanou v srdcích nás Moravanů jeho slova:

„… vždycky jsem cítil ponížení, že musím do nějakých obskurních rubrik psát: národnost česká, když jsem Moravan, ne Čech…. Moje vlast je Morava a žádné Čechy, a už vůbec ne infámní, hrůzné, bohorouhačské Česko, ten obludný výplod našeho zdivočelého, prohnilého, nekonečně zkorumpovaného, nestoudného, každou sebemenší hodnotu okamžitě špinícího, rozkládajícího, relativizujícího liberalismu.“

Čest jeho památce.

Pavel Dohnal, mluvčí Moravské národní iniciativy