S určitou nadsázkou můžeme říct, že to tak skutečně je. Ať už vezmeme naše rané písemnictví, které vzniklo na Moravě, nebo už přímo spisovný jazyk, který je svým vznikem i charakterem více moravský, než český. Podívejme se na počátky našeho současného spisovného jazyka.Ten se v průběhu 16. století ustálil, zejména po hláskové stránce měl už […]

Číst dál →

Čechizace – stále intenzivnější snaha po vymýcení všeho moravského. Projevuje se buď přímo – české lesy, české řeky, česká města, atd., nebo nepřímo – Českomoravská vrchovina je nahrazována Vysočinou, Českomoravský fotbalový svaz se změnil na Fotbalovou asociaci ČR (ovšem s nahrazením Velkého státního znaku pouhým českým lvem). Dokonce i v předpovědi počasí přibývá označení „východ Česka“. Čechoni […]

Číst dál →

Ani 350 let po smrti Jana Amose Komenského není jasné, kde se narodil. Hlásí se k němu v Uherském Brodě i dvou blízkých slováckých obcích Nivnici a Komni. Na sklonku života se potýkal s vleklými zdravotními problémy, prodělal infarkt, smiřoval se se smrtí svých blízkých – a stále častěji se v myšlenkách vracel do dětství […]

Číst dál →

I tak se dá nazvat politika Československa po Listopadu. A posléze i České republiky. Když to vypadalo, že by ve volbách zvítězila Křesťansko demokratická unie s obdivuhodnou osobností, JUDr. Josefem Bartončíkem ve vedení, „hrad“ v čele s Václavem Havlem zasáhl. Stalo se tak tehdy účinným a osvědčeným prostředkem – obviněním ze spolupráce s StB. Provedení […]

Číst dál →

„Lesy za Žďárem neexistují,“ poznamenal si uznávaný profesor brněnské lesnické vysoké školy Josef Opletal ve svých pamětech ke kalamitě, která Žďársko postihla před 90 lety. Tehdy se do lesů s přimrzlým sněhem na větvích opřel silný vichr. Výsledkem byla kalamita nebývalého rozsahu, kterou dělníci likvidovali několik dalších let.  „Rozpoutala se sněhová bouře a vichřice na […]

Číst dál →

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusi a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. […]

Číst dál →

Archeologové se po pauze vrátili do oblasti Římského náměstí v Brně, které vydává stále nové poklady. Našli zde spoustu keramických či skleněných výrobků, některé až z období středověku. Největší senzací se stal objev cele dochované kachle s motivem pelikána. Archeologický průzkum v zázemí dnešní parcely domu Orlí 14 provádí zapsaný ústav Archaia Brno. “Čekaly nás […]

Číst dál →

Podle některých našich občanů, především z Prahy a z Čech, ale nejsou výjimkou ani lidé z Moravy, kteří jsou v tomto směru „zpracovaní“ zcentralizovanými médii, prý „Moraváci rozbíjí jednotu !“ A to tím, že trvale a dlouhodobě požadují obnovu zemských práv. Už od Listopadu slyšíme, že prý máme „důležitější“ starosti. Ale všechny tyto záležitosti s […]

Číst dál →

Lidé mají raději více peněz, než by je jako daně dávali státu. Poslaneckou sněmovnou zrušená superhrubá mzda byla způsob stanovení daňového základu daně z příjmů. Díky superhrubé mzdě věděl zaměstnanec, co stojí svého zaměstnavatele, včetně celého sociálního a zdravotního pojištění. Lepší by bylo nerušit superhrubou mzdu, ale hrubou a superhrubou mzdu přejmenovat na hrubou za […]

Číst dál →

Ve školních učebnicích se objevuje řada chyb ve vztahu k Moravě. Týká se to zejména dějepisu a příbuzných předmětů. Na tyto nešvary upozorňuje přímo nakladatele a odpovědné osoby iniciativa Vracíme Moravu do škol. Má za sebou řadu úspěšných jednání. Mapa s vyznačenou “Moravou” podle současných krajů, Karel starší ze Žerotína jako “český” šlechtic… Ve školních […]

Číst dál →