V dnešní době si dáváme kostky cukru do kávy nebo čaje jaksi samozřejmě. Ale kdysi lidé zápolili s homolemi cukru s noži či sekáčky v ruce. Kde se tedy vzala první kostka cukru ? Musíme se vrátit v čase do roku 1799, kdy se ve švýcarském Rheinfeldenu narodil do rodiny vojenského zásobovače Jakob Christoph Rad, který bude mít v budoucnu s touto kostkou cukru co do činění. O devět let později se s rodiči odstěhoval do Vídně, kde chodil do školy a učil se obchodu. Roku 1840 se oženil s Julianou Schillovou z Vídně, se kterou měl šestnáct dětí, z nichž sedm zemřelo v raném věku.

Ve čtyřicátých letech 19. století již působil Jakob Christoph Rad v Dačicích jako ředitel rafinerie, po roce 1853 v Bauerově cukrovaru v Králově Poli a poté v rafinerii Antona Richtera na Zbraslavi. V roce 1858 se vrátil do Vídně, kde šéfoval Spolku výrobců řepného cukru. Zemřel roku 1871 tamtéž. Radova manželka Juliana si jednou při namáhavém porcování cukrové homole poranila prst. S tímto zavázaným prstem přispěchala za Jakobem Christophem a vynadala mu, že by mohl vymyslet něco jiného a menšího, než ty nemožné cukrové homole. Jakob Christoph se tedy zamyslel a tak v roku 1841 přišel na svět lis na kostkový cukr. Fungoval docela jednoduše. Do 400 čtvercových otvorů mosazné mřížky ležící na měděné desce se nasypala cukrová moučka a v lisu se cukr stlačil. Kostky se posléze z kovové desky vytlačily na dřevěnou podložku a nakonec probíhalo sušení asi po dobu dvanácti hodin. Po usušení pak stačilo už jen kostky cukru zabalit.

A tak první kostkový cukr dostala Juliana několik měsíců po svém zranění v bedničce s 300 kostkami bílé a červené barvy. A kde jinde, než v Dačicích na Moravě !

https://zpravyzmoravy.cz/kde-byla-poprve-vhozena-kostka-cukru-do-kavy-prece-v-dacicich-na-morave/