Jak tu našu Moravu pozitivně představit  našim spoluobčanům

Jmenuju se Jan Smital a prezentuju se jako smital jan moravan, podepisuju se Jenda. Od 1.dubna 1990, kdy mě docent Boleslav Bárta na obnoveném Moravském zemském sněmu, na krásném zámku v Kroměříži, podepsal přihlášku do Společnosti pro Moravu a Slezsko, tak sem se stal Moravanem. Byl sem jím už dávno, ale to byl takové punc. Od té chvíle až po dnešek sem už ledacos ve svém životě prožil, no ale o tom nechcu psat, to je na těch, co se taky aktivně zapojili do toho, o čem právě mluvili všici na tom sněmu – mluvili o OBNOVENÍ PRÁV MORAVY A NÁS MORAVANŮ…

No a uběhlo pětatřicet let a co? Ptají se ti, kteří nám přejí (i ti, kteří nám nepřejí). Co sme vlastně dokázali? Ne, naprosto nechcu rozviřovat vášně – ti, kteří mě znají, vědí, že radši něco prospěšnýho dělám, než abych – jak někteří – radil a vykrádal to, co druzí dělají. Takže pojďme se zase sejít, a to třeba u Moravského kulatého stolu nebo na Dohnalově mléně, všechny politické strany, spolky a osobnosti z celé Moravy i ze Slezska. A já, i když mě nekteří říkají, že su naivní – věřím, že třeba už to néhorší máme za sebou…

Je to už taky docela dost roků, když jeden ředitel gymnázia v Brně sepsal a vydal nádhernou knihu od prahistorie až dodnes o Moravě, a koupil sem jich pět a dal je do škol. A tak co i toto zopakovat a začít od děcek a mládeže, než všichni co ještě něco pro tu našu zem děláme, než umřem. Na závěr jen to, že je tady více osobností a já navrhuju abysme se obrátili na Milana Trnku a Pavla Dohnala, a abysme se co nejdříve setkali a vše dělali ve prospěch obnovení práv Moravy a našich moravskéch spoluobčanů.

Jenda