I to je odraz stavu naší společnosti. Někdy na stav společnosti méně ukazuje to, o čem se mluví pořád a na plnou pusu, než to, o čem je lépe nemluvit, nechcete li přijít o své postavení, chcete-li dostat granty, dotace. O čem je lépe nemluvit a nepsat, nechcete-li jako podnikatel čelit podivně častým kontrolám … Jedním z těchto hlavních tabuizovaných témat je právě Morava a její nepochopitelně nesvéprávné postavení v „prý“ demokratické společnosti …

Poslechla jsem si v Českém rozhlasu pořad na několik pokračování, měl být o Cyrilu a Metodějovi a jejich misi. Nebyl to špatný pořad. Ale vlastně o tématu ani moc nemluvil. Spíš o archeologických nálezech a poté o poutnících putujících na Velehrad a o poutích a poutnících vůbec.

Slovu Morava se pořad nemohl vyhnout, ale snažil se. Je až dojemné jak se mnozí snaží nijak nezdůrazňovat moravskou státnost. Moravskou historii. Moravany jako takové. Natož nedej bože ztratit slovo o současném bezprávném stavu Moravy samé.

Tak strašně se Praha bojí o svou komunisticky centralizovanou moc, o své peníze, kterých si bere mnohem více, než jí po právu náleží? Ale ona je potřebuje. Skutečně potřebuje. Protože když se jich tolik rozkrade a mnoho ještě korupčně rozdá, aby podporovatelé současné centralistické moci ji nedejbože nepřestali podporovat !

Je skutečně velké umění dělat pořady o moravských věrozvěstech a vyhnout se dovedně Moravě samé a jádru věci. Oni totiž bojovali tehdy za Moravu. Za zachování její státnosti. Jinými metodami v jiném čase. Byli to excelentní diplomaté a udělali pro tehdejší Moravu mnoho. Náš stát z jejich práce žije dodnes. Kde by byla česká státnost, státnost slovenská, státnost maďarská, někdejší státnost Dolního Rakouska a zčásti i Polska, kdyby se tehdy náš moudrý moravský král Rostislav nerozhodl ke kroku požádat o speciální křesťanskou misii PRO MORAVU. A kde by tyto státnosti dnes byly, kdy se to tehdy nepodařilo …?

My, Moravané, zase musíme bojovat za Moravu. Ponižovanou. Přehlíženou. Zase musíme používat jiné prostředky. Žijeme v jiném čase. Ale rozhoduje stále totéž. Nezlomná vůle a přesvědčení o správnosti a opodstatněnosti našeho konání … O jeho důležitosti a potřebě !

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa