Černá Madona je zničená víc, než se očekávalo.
Místo lidí vyšetřovali v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny dřevěnou sochu. Počítačový tomograf odhalil skryté praskliny uvnitř Černé Madony z oltáře v Paláci šlechtičen. Počítačový tomograf pomůže restaurátorům odhalit a objasnit stav dřeva, například rozsah poškození červotočem nebo jiným dřevokazným hmyzem. Restaurátoři převezli dřevěnou sochu do Fakultní nemocnice u svaté Anny „Vyšetřením“ na počítačovém tomografu (CT) prošla v pondělí. Odborníci teď mají lepší představu o tom, jak ji budou opravovat. Zvenčí na ní totiž žádné zásadní poškození vidět nebylo.
| „Socha je polychromovaná formou lazurovaného stříbra a zlata, takže poškození není zvenku téměř vidět. Musím říci, že nás překvapil počet hřebíků v sošce, množství prasklin, které běžně nejsou vidět a také rozsah poškození dřevokazným hmyzem,“ komentoval předběžné výsledky historik umění Martin Čihalík ze společnosti Pastiglia, která se zabývá obnovou památek. |
Počítačový tomograf kromě odhalení dřevokazného hmyzu také identifikuje všechny spoje jednotlivých částí sochy, tloušťku a vrstvy povrchových úprav. Průzkum sochy Černé Madony s dítětem, která je hlavní sochou oltáře v kapli brněnského Paláce Šlechtičen, se zařadil mezi raritní průzkumné postupy. „CT používáme v rámci průzkumu pouze u velmi cenných památek – především středověkých, případně raně barokních. Pravidelně děláme i rentgeny obrazů, ale to si vystačíme s veterináři, kteří mají pojízdný rentgen,“ srovnal Čihalík.
| Svatoanenští lékaři však takový průzkum sochy nedělají poprvé. „Lékaři CT sochy už dělali, a to před pěti lety. Byla to socha Krista z brněnského kostela u sv. Jakuba. Tehdy i nyní se jednalo o placené služby,“ sdělila mluvčí nemocnice Dana Lipovská. |
Podle Čihalíka jsou všechny informace zásadní kvůli přístupu k restaurování a dalším navazujícím průzkumům. Palác Šlechtičen, odkud socha pochází, se už od prosince 2017 postupně rekonstruuje. Vznikají tam také nové stálé expozice.
Dřevěná polychromovaná socha Madony pochází z druhé poloviny 17. století. Kaple, kde v minulosti Moravské zemské muzeum pořádalo výstavy, je Obětování Panny Marie zasvěcena. Mariánské motivy se objevují i na freskách na stěnách a klenbě.
Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/cerna-madona-drevo-ct-nemocnice-scan-brno-cervotoc.A200729_111938_brno-zpravy_mls