Etnocida je, když bez fyzického násilí, pomocí propagandy a manipulací přesvědčíte určitý národ, že není tím národem za který se pokládá, ale národem jiným. Zpravidla k tomu dochází u vícenárodnostních celků, kde ústřední moc soustředěná nejčastěji v hlavním městě, chce posílit svou moc a zcentralizovat ji. Proto zahájí propagační akce, kdy bagatelizuje původní národy a tvrdí lidem, že jediná jejich národnost je ta, která se nachází právě v té oblasti, která obklopuje hlavní město. Taková „národnost“ není přirozená pro ostatní části státu. Svým charakterem je téměř totéž co státní příslušnost a takové národy se proto zcela odůvodněně nazývají POLITICKÝMI NÁRODY.

U nás je tedy politický národ český zároveň přirozeným národem v Čechách. Ale politický národ český na Moravě není na Moravě přirozeným národem. Přirozeným národem na Moravě je národ moravský.

Metod etnocidy na Moravě je celá řada. A běží nejméně od poloviny 19. století. Kde ale původně českým obrozencům nešlo o ovládnutí Moravy. Výsledků jejich snažení počeštit Moravany bylo zneužito později k ovládnutí Moravy českým mocenským centrem, které ji připravilo o práva, která požívala v Rakousku Uhersku. Etnocida, tedy počešťování Moravanů se na Moravě už tak zabydlela, že ji skoro nikdo nevnímá. A to je velmi nebezpečné. Mohlo by to znamenat, že odnárodnění Moravanů se blíží ke svému konci, že přestaneme vnímat českou národnost jako něco cizího a že se moravský národ a moravská země stanou nesvobodnými, bez vlastní národní identity, už navždy.

Uvedu dva příklady jak se taková etnocida provádí. Ale bohužel takových příkladů můžete nasbírat třeba jen ve sdělovacích prostředcích tisíce denně. Nejčastějším případem je nazývání celé republiky Čechami a označování za české všeho, co se v republice děje, byť to bylo na Moravě.

Já si dodnes pamatuji 1. návštěvu papeže Jana Pavla II. u nás, kdy ve svém projevu v Praze vyzdvihl velkého Moravana Jana Ámose Komenského. A světe div se, tlumočnice to do češtiny promptně převedla na velkého Čecha. Opravit samotného papeže, to už je síla! Ale když jde o zneviditelnění všeho moravského, tak „účel světí prostředky“. Další příklad se týká novějších překladů, kdy v dílech J. F. Coopera, známého u nás především dílem Poslední Mohykán, došlo v českém překladu například u řeky Moravian river k nepochopitelné změně na „Českou řeku“ a z Moravian townu udělal překlad „České město“. Když se z Moravy ozvaly k takovému svévolnému překladu kritické hlasy, bylo až směšné, že podle Pražáků jsou tyto kritické ohlasy buď projevem ,,moravistického“ nacionalismu, nebo prý je to jedno, jsme přece všichni Češi, tak proč by to nemohlo být přeloženo jako Česká řeka a České město…(?!). Takže se podle nich nejedná o český šovinismus, namířený proti moravské identitě, ale my, když trváme na správném překladu, jsme prý „nacionalisté“. Zvláštní argumentace, že?

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa