Jihomoravský kraj neuznává moravskou národnost.
Výbor pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje odmítl zástupce za moravskou národnost. Návrh na jeho ustanovení podpořili jen dva členové výboru. Skupina moravských organizací, která za nominací stála, vyzvala v reakci, aby se co nejvíce lidí přihlásilo k moravské národnosti při nadcházejícím sčítání lidu.
Právní řád České republiky sice zaručuje všem občanům hlásit se svobodně ke své národnosti, méně jednoznačné jsou ale právní nároky, které z toho vyplývají. Týká se to právě moravské národnosti, k níž se při posledním sčítání lidu před deseti lety přihlásilo přes 600 tisíc obyvatel.
Přestože se k moravské národnosti hlásí v Jihomoravském kraji menšina obyvatel, jedná se podle tohoto kritéria po Češích o druhou nejpočetnější skupinu, tedy o největší národnostní menšinu v kraji. Z tohoto pohledu by měla mít svoje práva a prostředky na rozvoj vlastní kultury, jak to vyplývá zejména ze zákona o právech příslušníků národnostních menšin.
Spor o moravskou národnost se dokonce dostal před soud. Stalo se to kvůli tomu, že zastupitelé jedné z městských částí v Brně odmítli ustanovit zástupce pro moravskou menšinu na základě žádosti občanů. Zatím poslední rozsudek padl na brněnském krajském soudu, který lidem hlásícím se k moravské národnosti práva národnostní menšiny nepřiznal, přičemž použil argument, že „z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ“. Občansky pojatá ústava přitom o národu vůbec nehovoří. Žalující strana vzápětí oznámila, že se s kasační stížností obrátí na Nejvyšší správní soud.
K podobné argumentaci, jakou použil krajský soud, se nyní připojili členové výboru pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje. Moravské zemské hnutí ve spolupráci se spolky Moravská národní obec, Společnost pro Moravu a Slezsko a Moravská mládež navrhlo výboru zástupce za moravskou národnost. Moravské organizace jej nominovali prostřednictvím člena výboru za koalici Spolu pro Moravu, v rámci které kandidovalo Moravské zemské hnutí v loňských krajských volbách na jižní Moravě.
Kromě zástupce Spolu pro Moravu však pro navrženého zástupce hlasoval jen zástupce za KDU-ČSL, zbytek výboru návrh odmítl podpořit. Rozhodnutí vyvolalo rozhořčenou reakci. “Moravanky a Moravané na jižní Moravě opět nejsou ničím, jsou občany druhé kategorie. Nemají zastoupení a práva ani jako národnostní menšina. Nemohou se pod vlastní identitou podílet na správě vlastní země, jelikož ta byla administrativně zrušena a rozparcelována na kraje, které jsou zcela závislé na pražském státně-národním centru,” uvedlo v prohlášení Moravské zemské hnutí, podle kterého nad občanskými právy vítězí český nacionalismus.
Podle moravských organizací, které za nominací stály, musí odpověď přijít od samotných Moravanů. Vyzývají, aby se co nejvíce obyvatel přihlásilo k moravské národnosti a moravskému jazyku. “Protože jiným způsobem se tento stát na náš vztah k Moravě neptá a nerespektuje nás,” stojí v závěru prohlášení.