Sedím ve vlaku a jedu domů na Moravu z dovolené, kterou jsem strávil na Slovensku. Vysoké Tatry zná mnoho občanů nejen z Moravy a psát o kráse je nošením dříví do lesa. Přesto mám pár postřehů, o které se s Vámi podělím.

Vlajky všude, kam se podíváš
Slováci jsou patrioti a slovenskou vlajku spolu s vlajkou EU vyvěšují na veřejných budovách, jako jsou radnice, policie, muzea, škola, atd. Při procházce po horách nesli někteří Slováci svou vlajku nebo malou vlaječku měli na batohu. Jaký to propastný rozdíl v ČR, kde občan, který se veřejně hlásí k symbolům své země nebo státu, je považován za exota.

Pivo, ale jen české
V tomto mne naopak Slováci nepotěšili. Pokud jste si chtěli dát slovenské pivo, bylo třeba dlouze hledat. V hodně restauracích točili jen pivo dovezené z Čech. Na točené moravské pivo jsem narazil jen jednou, ale dá se koupit v obchodě.

Romská komunita nešla přehlédnout
První kontakt s Romy jsem měl hned první cestu v motoráčku, který nás vezl z Popradu na místo ubytování. Musím uznat, že Romové se chovali slušně. Byl jsem od místních poučen, že premiér Fico jim dává peníze za podmínek, že nebudou dělat problémy a tak sekají latinu. Místní pan farář mně říkal, že chodí mnozí poctivě na bohoslužby.

Čechy, Česko
V obchodě, v restauraci jsem často slyšel, že vítají turisty z Čech. Na moje upozornění, že jsem nepřijel z Čech, ale z Moravy zanechali toho a plně respektovali, že nejsem Čech, ale Moravan. Postarší dáma mně říkala, že miluje Moravu a ráda k nám jezdí, Moraváci jsou fajn lidé. V jednom muzeu po mém upozornění se nám průvodce dokonce omluvil s tím, že když za Československa jezdil do zahraničí, taky ho všude považovali za Čecha, přitom je Slovák. Ve výkladu pokračoval v oslovení „Přátelé Moravané, zde můžete spatřit …“

Ceny v obchodě
Při kurzu 26 Kč za 1 euro se dá říci, že ceny potravin jsou v podstatě srovnatelné jako v ČR. Hledal jsem tradiční slovenské výrobky, ale ty byly stejně jako v ČR vytlačeny nadnárodními společnostmi. Když v Popradu zajdete do obchodního centra Forum, jako byste byli v tom Vašem, kam chodíte doma. Poznámka od průvodčího Slovenských drah.
„Od té doby co máme euro, lidé nemají peníze. Chci zpátky Slovenskou korunu“.

Vlakové nádraží
Na malých vlakových zastávkách sloužili výpravčí a bylo to znát. Nádraží jsou čistá, neposprejovaná, pořádek okolo. Jen s jednou výjimkou, kde mašinfíra nebyl a zastávka byla stejně jako u nás posprejovaná a již z dálky nevypadala vábně. Nádražáci byly jen ženy, co jsem měl možnost sledovat. Plat těchto zaměstnanců je povětšinou minimální, mnozí jsou i za takto mizerný peníz rádi a pro nás cestující dělají dobrou službu.

Celkově mám na Slovensko milou vzpomínku a těším se na další setkání nejen s Vysokými Tatrami, ale též s lidmi, které jsem poznal. Slováci jsou nám Moravanům mnohem více otevření a jsem rád, že si rozumíme.

Antonín Ševčík, signatář Deklarace Moravského národa, zdroj: http://antoninsevcik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=616183