Trojice kamenných křížů, které společně vytvářejí sousoší Kalvárie, tedy scénu ukřižování Ježíše Krista, se nachází ve městě Hrotovice nedaleko Třebíče přímo proti budově zámku na křižovatce ulic Zákostelní a Znojemská. Na centrálním kříži se nachází figura ukřižovaného Krista, po obou stranách jsou další dva samostatně stojící kříže s dynamicky vyobrazenými figurami ukřižovaných zločinců. “Všechny kříže jsou vytesané z jednoho kusu pískovce, každý je osazen na vlastním, shodně komponovaném žulovém hranolovém podstavci, s nápisovou deskou na přední straně. Nápisy na deskách jsou zvýrazněny černou barvou,” popsal novou kulturní památku Národní památkový ústav v tiskové zprávě. Zajímavostí podle památkářů je, že se v Hrotovicích dochoval poměrně vysoký počet sochařských děl. K těm nejcennějším patří barokní sochy šesti světců volně rozmístěné v intravilánu obce, které jsou také památkově chráněné. „Detailně propracované sousoší Kalvárie od neznámého umělce, které roku 1898 nechal postavit místní mlynář, vykazuje vysoké uměleckořemeslné kvality a je hodnotným příkladem drobné památky spojené s křesťanským kultem,“ uvedla Marie Fuňáková z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči. Sousoší také významně dotváří a obohacuje intravilán obce v blízkosti památkově chráněného zámku a představuje hodnotnou ukázku lidové zbožnosti a projevu tvůrčích schopností člověka.

Dvoupodlažní řadový objekt č.p. 64 v Blahoslavově ulici v Třebíči, pravděpodobně z první poloviny 17. století, se nachází v židovské čtvrti, která je součástí Městské památkové zóny Třebíč a od roku 2003 je také zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. „Dům čp. 64 je nedílnou součástí svébytné historické zástavby židovského města a představuje hodnotný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí židovské komunity v Třebíči“, vysvětlila Fuňáková. Dům je svým dispozičním uspořádáním a malebnými zákoutími typickým představitelem židovské zástavby. Částečně podsklepený objekt se zbytky klasicistní fasády se navíc dochoval ve značně autentickém stavu s velkým množstvím zajímavých stavebních a řemeslných prvků a archaických detailů. V objektu se nachází i řada hodnotných konstrukcí, dále například dvojice nad sebou situovaných prevétů, dvojice bývalých černých kuchyní s vestavěným komínovým tělesem, schodiště, četné niky a vestavěné skříně, klenby, zbytky štukové klasicistní fasády či strop. Cenné je podle památkářů také velké množství dochovaných výplní včetně kovářských a tesařských prvků, stejně jako půdní prostor s přístupovým schodištěm a krovem nezatíženým adaptací podkroví. Kulturně historická hodnota domu spočívá zejména v jeho zasazení do urbanistické struktury, ve vnitřní dispozici, drobných zákoutích, celkovém objemu a hmotě, která odráží všechny vývojové vrstvy včetně úpravy ze 30. let 20. století. „Vnitřní dispozice domu navíc dobře dokumentuje specifické aspekty života židovské minority a dochované výplně včetně kování a dalších řemeslných detailů dotvářejí jeho ucelený ráz a neopakovatelný genius loci“, dodala Fuňáková.

zdroj: www.zpravyzmoravy.cz