Co by asi dnes natočili o naší zemi Moravě? Zřejmě nic, protože moravské téma je stále ještě tabu. Ale kdyby se našel nějaký odvážný producent a režisér, pak by musel zachytit současný neutěšený stav, kdy tradiční evropská země Morava nemá svá žádná nezávislá média a především žádnou formu samosprávy. Nelze nevidět současnou centralizaci, která nedovoluje rovnoměrný rozvoj moravských a slezských regionů. O moravských daních se rozhoduje v pražském centru. Důsledkem je absence rozvoje dálniční sítě, nedostatek financí pro opravu stavebních památek atd. Dalším neblahým důsledkem je nevyvážená výuka našich dětí na základních a středních školách. Žáci a studenti jsou často podrobeni záměrné manipulaci a to především během jednostranné výuky prvouky, vlastivědy a dějin. Velký Moravan Jan Amos Komenský je v učebnicích nepravdivě nazýván českým vzdělancem a myslitelem a stejně tak je tomu v případě moravského hudebního skladatele Leoše Janáčka a mnoha dalších pro evropskou i světovou vědu, kulturu, sport i politiku významných Moravanek a Moravanů. Skutečné dějiny své rodné země se děti neučí!
Z televizních obrazovek i z rozhlasových přijímačů slýcháme nevkusné reklamy, které nás nabádají, abychom nakupovali hezky česky a to česká rajčátka, českou cibuli, český česnek, české maso z českých chovů od českých řezníků atd. Kam se tedy poděla ta naše více než tisíciletá země Morava? Kam se poděla moravská hrdost? Kde je ta slibovaná úcta k moravským zemským tradicím, která byla často účelově proklamována českými obrozenci a následně na přelomu 19. a 20. století i budoucím prvním prezidentem Československé republiky T. G. Masarykem?
Podunajská monarchie bývá velmi často českými, do sebe zahleděnými národovci, názývána coby „žalář národů“. Je zvláštní, že v tomto žaláři se mohla naše země Morava, tehdy Markrabství moravské, těšit stejně jako další země koruny z rozsáhlé zemské autonomie! Proč nám stejná práva a svobody nezaručí současná Česká republika, která navenek tvrdí, že je občanským, demokratickým a právním státem. Tak to alespoň stojí v Ústavě ČR. Stát by se měl zasadit o práva, bezpečnost a co nejlepší podmínky pro důstojný život všech svých občanů. Tedy nejen tolikrát stále dokola zmiňovaných Čechů, ale také nás Moravanů, Slezanů a příslušníků národnostních menšin. Otázkou je, proč se o tyto naše potřeby nezasadí námi zvolení poslanci v zákonnodárných sborech! Blíží se další volby. Proto vás přátelé prosím, přemýšlejte, komu dáte svůj hlas. Zda se jedná o kandidáta, který je ochoten v praktické politice opravdu pracovat ve prospěch našich regionů a celé Moravy. V minulosti jsme se již mohli poučit, že ne všechny sliby politiků bývají naplněny. Například ta tolikrát slibovaná obnova tradičního zemského zřízení!
„Politikům se nevěří, politici se kontrolují!“ To jsou slova velké osobnosti Moravy, kroměřížského rodáka, básníka a písničkáře Karla Kryla. Domnívám se, že jsou stále aktuální.
Stanislav Blažek, signatář Deklarace moravského národa