Od roku 822 je to psané, na Moravě žijí Moravané
Takovýto slogan se mi dostal do rukou a téměř vyráží dech. V letošním roce bychom totiž měli slavit významné výročí, které však naopak bylo téměř opomenuto. Uplynulo 1200 let od první zmínky o Moravanech, což je výročí, na které bychom mohli být hrdí. Pro srovnání, jméno Čechů se objevuje v tomto tvaru o sto let později poprvé v I. staroslověnské legendě, tedy v 10. století. “ Do té doby bylo obyvatelstvo české kotliny známo pouze pod názvy „Bohmemani“ podle země, kterou dříve obýval keltský kmen Bójů.
Ale vraťme se k Moravanům a k pramenu, kde se po první tento název objevil. První zmínka se vyskytuje ve tvaru Marvanorum v Letopisech království Franků – kronice z let 741-829 latinsky psané o událostech ve Franské říši. Tam je mimo jiné popisován sněm, který do Frankfurtu svolal císař Ludvík, dědic říše Karla Velikého. „Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt. A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednali vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Bohmemanů (Čechů), Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary,“ píše se v kronice.
Už před r. 822 se formovala na východ od Franské říše mocenská centra, z nichž nejvýraznější byla Morava. Někdy po roce 817 navázali Moravané styky s Franskou říší. V době frankfurtského sněmu již byli poplatní císaři. Zároveň se postupně formovala mojmírovská říše západních Slovanů. Po „pokřtění všech Moravanů“ (831) se začíná mluvit o zrodu takzvané Velkomoravské říše dobytím západního Slovenska a vyhnáním tamějšího knížete Pribiny z Nitry r. 832.
Je to hezké výročí Moravy, která od stavu Markrabství, což byl jen krok k samostatnému království a následného zemského zřízení, byla postupně okleštěna od všech titulů a výsad, upadla postupně do bezvýznamnosti pouhého zeměpisného termínu.
Připomenu si Moravu vždy alespoň cestou do Mankovic, když u Samoty přejíždím hraniční potok a ocitnu se rázem ve Slezsku. Chybí zde oznámení, že přejíždíme zemskou hranici.
Daniel Říčan
Autor je předseda historicko-vlastivědné společnosti Moravian, která provozuje muzeum Moravských bratří ze Suchdola nad Odrou