Ostatky Přemyslovců z Klášterního Hradiska
Ostatky pěti dospělých a jednoho dítěte ukrývala malovaná truhlice, v níž v Olomouci stovky let odpočívala i přemyslovská knížata, jež založila zdejší Klášterní Hradisko. Téměř tisíc let staré kosti nyní vyzvedli archeologové, v plánu mají rozbory, jež by měly potvrdit, že část ostatků skutečně patří příslušníkům přemyslovské dynastie.
„Krok číslo jedna bude základní antropologické určení. Odborníci stanoví skutečný počet jedinců, kteří jsou zde uloženi. Dále, což bude náročné, jejich kosti roztřídí podle toho, které komu z nich patří. Poté u každého určí pohlaví, dožitý věk či úroveň prožité fyzické zátěže a nemocí, které se na kostech projevily,“ nastínil Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd. Ze zdobené dřevěné truhlice, kterou chránil cínový sarkofág, vyndává jednu kost za druhou. Jsou promíchané, mohou za to švédští vojáci, kteří v první polovině 17. století za třicetileté války při okupaci Olomouce na Hradisku v hrobech zřejmě hledali šperky a vše při tom rozházeli. Objev ostatků Přemyslovců, označují experti za unikátní v celé střední Evropě. Celá staletí byly ukryté za zdí sakristie štěpánského kostela, jenž je součástí areálu Hradiska. Na zmínku o tomto polozapomenutém unikátním hrobě narazil zdejší farář Přemysl Bedřich Hanák, schránku vyzvedl před časem s historikem umění a památkářem Leošem Mlčákem.
Podle doposud známých pramenů a informací by v ní měly být ostatky olomouckých přemyslovských knížat Oty I. a Oty III. a jejich manželek uherské princezny Eufémie a ruské šlechtičny Durancie. Žili přibližně před tisícem let, Ota I. je nejmladší syn knížete Břetislava, známého ze staročeských pověstí tím, že svou budoucí manželku Jitku unesl z kláštera. Truhlice by měla ukrývat i kosti dvou synů Oty III. Vladimíra a Břetislava, osmého olomouckého biskupa Jana III. a také hradiského premonstrátského opata Roberta I. Celkem tak jde o osm dospělých lidí. V úterý se ovšem ukázalo, že tento výčet zřejmě neplatí. Frolík má po zběžném rozboru při přebírání kostí za to, že v sarkofágu byly ostatky pouze ze šesti těl. „Jde o pět dospělých a jedno dítě. To jsme určili podle nalezeného kusu lebky. Konkrétně kosti skalní, která je tak malá, že je na první pohled jasné, že patřila dítěti,“ říká Frolík. I když je počet pohřbených jiný, než udává historie, Frolík doufá, že se vazba na Přemyslovce alespoň u některých kostí potvrdí. Jasno by mohlo být už za několik týdnů. Prvním filtrem budou výsledky od antropologů a jejich srovnaní s tím, co o olomouckých Přemyslovcích historici zatím vědí. Rozhodovat bude i věk zemřelých. Pokud by se například laicky řečeno ukázalo, že ostatky z kostela patří pěti sedmdesátiletým mužům, bude jasné, že jde o slepou uličku. Olomoučtí Přemyslovci totiž umírali zhruba jako čtyřicátníci či padesátníci. Kosti, u nichž antropologické rozbory odhalí možnou souvislost s členy první české vládnoucí dynastie, čeká analýza DNA. „To by byl zřejmě krok číslo dvě. Potvrdila by příslušnost těchto jedinců k přemyslovskému rodu na základě srovnání s již známými výsledky analýz kostí pražských Přemyslovců,“ podotýká Frolík.
Genetický rozbor podle něj zabere řádově měsíce. Podmínkou je, aby v kostech z Olomouce zůstala DNA zachovaná v potřebném množství a kvalitě. Archeolog má za to, že to tak bude, kosti jsou navzdory staletím ve skvělém stavu. Pomohl tomu i fakt, že při stěhování v druhé polovině 17. století byly omývány horkým vínem. „Byl to tradiční způsob ošetření,“ uvedl již dříve historik Mlčák.
Tři stovky let starou truhlici i sarkofág, v nichž byly ostatky přemyslovských knížat až do nynějška dne uložené, si budou moci příští měsíc prohlédnout návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea. Cínový sarkofág i malovaná dřevěná truhlice budou od 6. září součástí připravované výstavy s názvem Zde se nacházíte. Václavské náměstí v proměnách času. Pracovníci muzea pod vedením kurátorky Simony Jemelkové teď obě schránky očistí a vystaví v nynějším stavu. Do budoucna plánují jejich zrestaurování, hotové může být za jeden až dva roky.