Otevřený dopis Správě CHKO Moravský kras
Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras
Svitavská 2300/29, 678 01 B l a n s k o
Vážení členové vedení Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras!
Seznámili jsme se s článkem Zničené cedule s českým lvem nahradily nové, řádění vandala prozatím ustalo, zveřejněném 17. listopadu t. r. v Brněnském deníku. Článek podává občanům Brna a potažmo i celé moravské veřejnosti informaci o tom, že v oblasti Chráněné krajinné oblasti Moravský kras byly obnoveny tabule s českým lvem. Dr. Tůma, zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v článku mimo jiné sděluje, že byl údajně v šoku, když mu lidé prostřednictvím emailů sdělovali svůj názor, že „samostatný znak s českým lvem na Moravu nepatří“ a že v podstatě vandalský skutek, jak dr. Tůma přelepování českého lva moravskou orlicí v oblasti chráněné krajinné oblasti pojmenoval, schvalují. Nepíše, že ho šokoval skutek sám, zdůrazňuje, že ho šokovalo, že se tak vyjadřovali lidé s vysokoškolským vzděláním.
Ano, jistě i v obci vysokoškolsky vzdělaných lidí se najdou občané, kteří se bytostně cítí být Moravany a kterým vadí vše, co moravskou identitu oslabuje, potlačuje, odsouvá do zapomenutí, a to ve prospěch všeho, co je nikoliv moravské, ale co je české. Vadí jim, když v učebnicích dějepisu pro základní školy jsou kapitoly o uměleckých slozích v historických zemích České republiky zaměřeny pouze na Čechy, „Gotika v Čechách“, “Baroko v Čechách“ atd., a dětem je takto podsouváno, že co je v tomto státě cenné, je třeba hledat pouze v Čechách. Na Moravě se nic takového nevyskytuje. A pokud ano, jsou to jen nevýznamné objekty. Gotické a barokní chrámy v Olomouci, morový sloup tamtéž (památka UNESCO), Santiniho unikátní barokně gotický poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (světové dědictví UNESCO), Santiniho barokní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, funkcionalistické objekty brněnského výstaviště a vila Tugendhat (Brno, (památka UNESCO), Rajhradský oltář etc. etc., nic z toho buď nestojí za zmínku, nebo je lokalizováno do Čech.
Těm šoky způsobujícím vysokoškolsky vzdělaným lidem vadí, když olomoucká Palackého univerzita je Českou (tzv. veřejnoprávní) televizí, na jejíž provoz musí ze zákona přispívat i obyvatelé Moravy, lokalizována do Čech. Když jsou do Čech lokalizovány takové jedinečné přírodní památky, jako je např. nejhlubší sladkovodní jeskyně světa v Hranicích na Moravě (i Okresní státní zastupitelství v Šumperku připustilo, písemně, že takovéto počínání ČT by bylo možno považovat za přestupek, a ten je, jak známo, také trestně postižitelný).
Vadí jim, když moravské Jeseníky či Beskydy jsou označovány jako hory české, Karlova Studánka jsou nejvýše položené lázně dle ČT údajně v Čechách, vadí jim,že
Moravě byl uzurpován pramen Moravy, řeky, která dala moravské zemi jméno, a správa tohoto pro Moravany téměř posvátného místa je přesunuta do Čech (Pardubice, Labe jim patrně nestačí). Když z odborného muzikologického článku jsou v souvislosti se světově proslulým hudebním skladatelem Leošem Janáčkem, zakladatelem a předsedou Klubu moravských hudebních skladatelů, odstraňovány všechny přívlastky připomínající jeho moravský původ a moravský charakter jeho díla (mimo jiné právě i Brněnským deníkem). Vadí jim, když Praha si buduje moderní, finančně nesmírně nákladnou dopravní síť, ale např. železniční spojnice moravských krajských měst Brno – Olomouc se musí spokojit s jednokolejnou tratí vybudovanou ještě za císaře pána, za Rakousko-Uherska v předminulém století (1869/70 – sic!) . Atd. atd. atd.
Pokud potom v tomto kontextu posuzujeme dotyčné přelepování českého lva moravskou orlicí, zvláště jde li o tak významnou přírodní lokalitou, jakou je Moravský kras, není divu, když v tom, že takováto jedinečná a evropsky významná lokalita je vymezována českým lvem, mnozí Moravané spatřují projev českého nacionalizmu, pociťují křivdu, a v důsledku toho se potom uchylují k takovým skutkům, jaké dr. Tůma označuje za vandalizmus.
Domníváme se, že napětí, které do společnosti takto vniká, by se uvolnilo, kdyby oblast chráněné krajinné oblasti Moravský kras byla označována výhradně velkým státním znakem, v němž je moravská orlice zastoupena, když už ne přímo moravskou orlicí. A bylo by to i v souladu s příslušným zákonem, podle nějž chráněné krajinné oblasti mají být označeny velkým státním znakem, nikoliv českým lvem. Domníváme se, že správa chráněné krajinné oblasti by k občanům, kteří svou moravskou zem milují, cení si jejích přírodních krás i její tisícileté historie, měla být maximálně vstřícná a všude tam, kde je to jen trochu možné, to dávala zřetelně najevo. Zatím ale, jak se zdá, se zaměřuje spíše na podávání trestního oznámení. Náklady na správu Moravského krasu stejně jako i jiných moravských přírodních lokalit jsou hrazeny mj. i z daní nás občanů, proto ze strany správců přírodních lokalit očekáváme nejen sankce, ale především právě tu vstřícnost. Myslíme si také, že takováto instituce, jakou je Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, by např. prostřednictvím některého moravského poslance či senátora mohla přijít s iniciativou významné přírodní lokality na Moravě označovat moravskou orlicí. Lokality v Čechách českým lvem, lokality na Moravě označovat recipročně moravskou orlicí.