Postavení Moravy zůstalo nedořešené, zasadím se o seriózní diskuzi
Prezidentské volby se blíží. Všech kandidátů jsme se zeptali na jejich vztah k Moravě a co si myslí o moravské samosprávě, kterou zlikvidoval komunistický režim. Jako dalšího jsme vyzpovídali senátora Marka Hilšera, který má na Moravě silné kořeny.
Jaký je váš vztah k Moravě?
Krásný. Já sám jsem z Chomutova, ale oba moji rodiče a jejich předci přišli z Moravy, z Nového Jičína, Olomouce a Hodslavic. Celé dětství jsem tam jezdil a vždycky se tam rád vracím.
Co se vám na Moravě nejvíc líbí?
Přátelští lidé a atmosféra, která zde panuje. Možná to souvisí i s hlubším vztahem k půdě a kulturním a rodinným tradicím. Mám rád víno a jako muzikant miluji lidové písně a folklór. Mám samozřejmě rád také hory a Beskydy a Jeseníky jsou překrásné. Příroda je tam zachovalejší a divočejší než v horách poznamenaných průmyslem a masovou turistikou na severu Čech.
Je Morava jen zaostalý “východ republiky”?
To mě nikdy nenapadlo. Brno, Ostrava, Olomouc i Opava mají své univerzity, kde pulzuje akademický život, výzkum a inovace. Brno je sídlem vrcholných soudních institucí státu a významné právní školy. V řadě měst dobře prosperují moderní firmy. A připomněl bych festivaly současné hudby nebo dokumentárních filmů, řada z nich má celorepublikový význam.
Myslíte si, že má Morava adekvátní postavení v tomto státě? Co byste případně změnil?
Vím, na co narážíte, hovořil jsem o tom při svých setkáních s Moravany opakovaně. I po letech na Moravě přetrvává nelibost z narušení moravské zemské identity a integrity a myslím, že je potřeba o tom diskutovat na celostátní úrovni. Není možné brát na lehkou váhu jistý pocit nespravedlnosti, ve který reforma územně správních celků vyústila.
Po nástupu KSČ k moci byla k 1. 1. 1949 zrušena staletá moravská zemská samospráva. Jak se stavíte k tomu, že ani po třiceti letech nebyl tento zločin komunismu napraven?
Souhlasím a ztotožňuji se s názory pana Pitharta, který má v tomto ohledu značný přehled. Jsem zajedno s mnoha jeho postoji, které ostatně vyjádřil v obsáhlém rozhovoru pro Zprávy z Moravy, kde hovoří právě o zemském zřízení. Návrh na zemské zřízení nebyl po listopadu 1989 na politické úrovni nikdy řádně projednán. To považuji za velký dluh. Je třeba otevřeně říci, že stávající kraje nejsou ani zdaleka ideálním uspořádáním.
Vím, že řada Moravanů by se ráda vrátila právě k zemskému zřízení. Poukazují na tisíciletou historickou legitimitu i fakt, že zemské zřízení bylo zrušeno aktem komunistické zvůle 1. ledna 1949.
V 90. letech česká vláda pod vedením Petra Pitharta připravovala návrat k zemskému zřízení, který měl ve veřejnosti velkou podporu. V době, kdy návrh přišel na pořad jednání, v březnu 1992, se rozpadalo Československo, bylo před volbami a balík zákonů o zemském zřízení se nedostal na program České národní rady. Prosadilo se v mnoha ohledech problematické uspořádání do čtrnácti krajů.
Moravané se dnes k této otázce vracejí, poukazují na administrativní příslušnost nejednoho moravského města k Čechám, nepřehlednost hranice mezi státní správou a samosprávou, faktickou centralizaci a pragocentrismus. Myslím, že není dobré nad takovými návrhy mávat rukou a říkat, že máme „důležitější starosti“. Je-li to důležité pro mnoho lidí na Moravě, je to důležité pro všechny.
Podle odhadu ekonomů (viz například nedávné doporučení NERVu) by zrušení nebo redukce krajů vedly k zefektivnění územního rozvoje a úspoře minimálně v řádu desítek miliard korun. Podporujete tento návrh?
Faktem je, že v naší zemi máme zbytečně rozsáhlý sektor samospráv, zejména pokud jde o obce, těch máme 6254, což je v evropském měřítku nevídaná věc. Pokud jde o kraje, vím o návrhu NERVu, který pracuje s variantou snížení počtu krajů na osm. Jakkoliv by tato změna přinesla snížení administrativní zátěže a zejména finanční i logistické úspory, nejsem si jist zda její provedení je v dohledné budoucnosti reálné.
Co byste vzkázal voličům z Moravy?
Pokud budu zvolen prezidentem, zasadím se o to, aby se zemské uspořádání stalo předmětem seriózní politické diskuse, protože na nápravu špatných či nefunkčních řešení není nikdy pozdě.
Marek Hilšer je senátor, lékař a akademik. Pochází z Chomutova na severozápadě Čech. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na pražské Univerzitě Karlově. Kandidoval již v minulých prezidentských volbách, ve kterých se umístil na pátém místě. V témže roce se stal senátorem za obvod Praha 2.