Výročí velkého vzedmutí moravanství v roce 1968, při kterém byl však na Moravě podceněn národní princip při připravované federalizaci Československa. Bohužel tento základní princip při obnově svébytnosti kterékoliv evropské země po 2 světové válce byl na Moravě většinově podceněn i o dvacet let později na pořátku devadesátých letech. Poučí se Moravané z těchto zkušeností a budou se při dalším pokusu o obnovu územně správní a ústavně právní identity Moravy deklarovat jako národ? Ta příležitost dřív, nebo později přijde.

 

Moraváci před 50 lety požadovali trojfederaci Čech, Moravy a Slovenska, jejich snahy zhatil Husák

Pod vlivem Pražského jara byla 20. května 1968 v Brně založena Společnost pro Moravu a Slezsko. Jejím cílem byla obnova samosprávy Moravy a Slezska, kterou komunisté násilně zrušili v roce 1948. V diskusi o budoucím státoprávním uspořádání Československa tento spolek prosazoval ideu trojfederace Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. V srpnu 1968 měla společnost již 200 000 členů. Následná sovětská invaze však tyto snahy Moravanů o svébytnost ukončila a významní politici již tuto myšlenku nezmiňovali.

V brněnském hotelu International se 20. května 1968 sešlo na 300 kulturních, vědeckých a hospodářských pracovníků z Moravy a Slezska a vydali takzvanou Moravskoslezskou deklaraci. Rozhodli o založení Společnosti pro Moravu a Slezsko (SMS) se sídlem v Brně, v Paláci šlechtičen na Kobližné ulici. Čelným představitelem a mluvčím této organizace byl psycholog a později i politik PhDr. Boleslav Bárta. Mezi významné zakladatele této společnosti patřil například někdejší rektor Masarykovy univerzity prof. Theodor Martinec, prorektor Vysokého učení technického prof. Miroslav Nechleba nebo bývalý děkan právnické fakulty prof. Vladimír Kubeš.

Bylo to období uvolnění politických poměrů v Československu, kdy došlo k dočasnému zrušení cenzury a nastolení svobody projevu, spolčování a shromažďování. SMS si kladla za cíl obnovit samosprávu Moravy a Slezska zrušenou v roce 1948. Na Moravě v té době probíhala veřejná diskuse, zda bude lepší Moravskoslezská země v rámci budoucí České republiky nebo samostatná republika vedle Čech a Slovenska. SMS se přiklonila k myšlence trojfederace a byla jejím hlavním zastáncem. O dva týdny později, 4. až 5. června, se poslanci Jihomoravského krajského národního výboru k této myšlence přidali. Na svém plenárním zasedání přijali rezoluci ke státoprávnímu uspořádání Československa, ve které označili za nejvhodnější trojdílnou federaci složenou z Čech, Moravy a Slezska a Slovenska. Ze 125 poslanců hlasovalo 114 pro, 10 proti a 1 se zdržel hlasování.června byl návrh jihomoravských poslanců na trojfederaci předložen předsedovi vlády ČSSR Oldřichu Černíkovi, předsedovi Národního shromáždění ČSSR Josefu Smrkovskému a místopředsedovi vlády ČSSR a předsedovi odborné komise pro vypracování návrhu na státoprávní uspořádání Gustávu Husákovi. Návrh byl zamítnut. Poslední a definitivní zamítavé stanovisko k návrhu Jihomoravského krajského národního výboru na trojfederaci státu přišlo 16. července po zasedání Národního shromáždění ČSSR. Začátkem srpna měla Společnost pro Moravu a Slezsko již 200 000 registrovaných členů v 600 místních výborech po celé Moravě. Pražští odpůrci moravské zemské samosprávy argumentovali tím, že se jedná jen o brněnskou iniciativu. Tento argument však nebyl pravdivý. Společnost získala podporu nejen obyvatel tehdejších krajů Jihomoravského a Severomoravského, ale rovněž obyvatel Dačicka, Svitavska a Moravskotřebovska, kteří byli od roku 1960 administrativně připojeni k Jihočeskému a Východočeskému kraji, ale přáli si vrátit se k Moravě.

Obnovení Moravskoslezské země jako státoprávního celku podpořila také řada významných podniků na jižní i severní Moravě, například  Vinařské závody Mikulov, Jihomoravské cukrovary Uherské Hradiště, celozávodní výbor KSČ Vítkovických železáren v Ostravě.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 však udělal konec všem moravským nadějím na nové státoprávní uspořádání. Po začátku normalizace v letech 1969–1970 byla Společnost pro Moravu a Slezsko zrušena a její funkcionáři byli nuceni odejít do ústraní. K obnově moravského hnutí mohlo dojít až o 20 let později po listopadovém převratu.

http://extrastory.cz/moravaci-pred-50-lety-pozadovali-trojfederaci-cech-moravy-a-slovenska-jejich-snahy-zhatil-husak.html