Proč jsem fandil Slovákům

Proč jsem při MS v hokeji fandil Slovákům, a vlastně všem hokejovým protivníkům Česka? Během všech těchto utkání jsem slyšel komentátory, jak reprezentanty v červenobílých dresech s ozubenými modrými pruhy v nadloktí označují bezvýhradně jako Čechy. Češi před brankou, Češi za brankou, Češi v útočném pásmu, Češi to i ono… Stále jen Češi. Jako by to byl nějaký nám vzdálený národ. Moravy se přímé komentáře vůbec nedotkly. Ani jednou nezaznělo alespoň nepřímé pojmenování těch hokejistů, jako třeba naši hokejisté, naši chlapci, naši sportovci atp., abychom se s nimi mohli i my Moravané identifikovat a držet jim palce. To nebyl náš „mančaft“, to byli sportovci z jakéhosi nám cizího Česka.

Měl-li někdo problém ověřit si, který stát tito hokejisté vlastně reprezentují, mělo pomoci podívat se na jejich dresy. V první chvíli bylo sice poněkud obtížné poznat, co to mají ti udatní chlapci na prsou za tvora. Ale když jste se rozkoukali, dalo se přijít na to, že to má být lev, své živé předloze ovšem poněkud vzdálený. A tím nemyslím jen to špičaté oslí ucho a dva ocasy, které se v reálném světě samozřejmě nevyskytují. Je to lev. Symbol Čech.

Symbol jedné části České republiky. Ne celého státu, jen jedné jeho části. Té západní. Té vlivnější a mocnější. Té dravější a bezohlednější. Ačkoliv dle Ústavy České republiky Morava, a samozřejmě i Slezsko, tvoří tento stát stejně nezpochybnitelně jako ty Čechy, přesto byste symboly těchto dvou zemí na prsou těch sportovců hledali marně. Moravská orlice se prostě z hokejového mistrovství světa vytratila. Nebo ji ten lev zlikvidoval, což více odpovídá dnešním „demokratickým“ časům. Je silnější a má ostřejší drápy. A nemá rád, když chce jít někdo vlastní cestou.

Jiří Kvapil. signatář Deklarace moravského národa