Brněnská rozhlasová stanice se sice hlásí mottem “Český rozhlas Brno, rádio naší Moravy”, k Moravě a moravanství se ale příliš nemá. Před redaktory a dramaturgy přitom leží skvosty, které nechávají ležet ladem. Nad těmito otazníky se ve svém fejetonu zamýšlí etnolog a historik František Synek.

Denně poslouchám rozhlasovou stanici Brno, která se hlásí mottem “Český rozhlas Brno, rádio naší Moravy”. Vysílání je zajímavé, stanice jako jedna z mála, ne-li vůbec jediná z okruhu státního rozhlasu, hraje lidovou hudbu cimbálovou i dechovou, věnuje pozornost osobnostem kultury a památkám Moravy. To vše vítám a oceňuji. Na druhé straně jsou i stránky vysílání, které mně vadí, ba přímo mne vytáčí.

Už samotný název stanice je silně zavádějící! Příliš připomíná, kdo rádio vlastní. Ale platí je také koncesionáři z Moravy a možná i proto by mohla mít redakce více volnosti. Proč by v rámci republikového Českého rozhlasu nemohla být moravská redakce pro celou Moravu nebo třeba Radio Brno, rozhlas Moravy. Proč se management brněnské stanice nemůže (či nechce?) za Moravu více hlásit, více vše moravské podporovat a propagovat? Komu by to vadilo?

Nemlčet o Moravě

Ptám se často, proč rozhlasové vysílání z Brna více nevyužívá bohaté a jedinečné historie a kultury raně středověké říše Moravanů. Proč nejsou uváděna data z předlouhé historie Markrabství moravského, v letech 1182–1918 státoprávního útvaru na území Moravy s různou mírou autonomie, vlastním zemským sněmem a zemským výborem? Proč stanice neuvádí, kromě hudebního folkloru, pořady s jedinečnou regionální mluvou nejméně Slovácka, Valašska, Horácka a Hané? Místo toho denně bombarduje posluchače brněnským hantecem, mluvou brněnské chudiny, jejíž současná verze neodpovídá původnímu znění z 19. a začátku 20. století.

Kvůli takovým otázkám je mně z brněnského rádia smutno. Před jeho redaktory a tvůrci programu leží skvosty, které, snad až s výjimkou hudebního folkloru, nechávají ležet ladem a lidu moravskému, svému vděčnému a vnímavému posluchačstvu, neposkytují. Chybí jakýkoliv příklad moravského vlastenectví, příkladného vztahu k moravské rozdílnosti národopisné a úchvatnosti historické! Proč v době sčítání lidu nezněla z rádia Brno pobídka k poznání moravské identity a její vyjádření ve sčítacích protokolech? Proč rádio a jeho redaktoři mlčí?

Po vzoru mnohých svých předchůdců by měli být proklamátory toho, k čemu se slovně a velmi skromně hlásí – že jsou z Moravy. Více ale už z jejich úst neuslyšíme. Byť jsou hodně slyšitelní a měli by možnost přispět k pozvednutí Moravy, mlčí nebo lehce mlží. A jejich Morava, její osobitá historie, jedinečná kultura i duchovní příklad se nepozvednuty a nepřipomenuty ztrácí z povědomí jedné generace po druhé. Škoda promarněných řečí a vysílacího času… Moravě chybí osobnosti propagující její příznačnost. Stanou se jimi redaktoři brněnské rozhlasové stanice? Mohli by – mají k tomu všechny předpoklady! Jen to zkusit a začít.

František Synek

František Synek je etnograf, historik a fejetonista. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Zdroj: https://zpravyzmoravy.cz/rozhlas-nasi-moravy/