Španělsko proti katalánskému národu

Katalánsko je jedním ze 17 autonomních společenství Španělska, má přibližně 7,5 milionu obyvatel a hlavním městem je Barcelona.  Úředním jazykem Katalánska je katalánština a kastilština. Vrcholným orgánem exekutivy je katalánská vláda, v jejímž čele stojí prezident Katalánska. V čele legislativy stojí Parlament Katalánska.  Katalánsko je zároveň nejbohatším španělským regionem. Katalánsko dlouhodobě usiluje o získání plné nezávislosti na Španělsku.

Před konáním referenda o nezávislosti Katalánska, které je naplánováno na 1.října 2017 a které je schváleno katalánským parlamentem, se španělská vláda prostřednictvím politického zneužití moci rozhodla k následujícím protiakcím:

• poslala policii k tiskařským firmám a společnostem s cílem konfiskovat hlasovací lístky, tiskové a další materiály, týkající se referenda, jako jsou hlasovací schránky
• pohrozila médiím s cílem zabránit zveřejňování informací o referendu a výzvám občanům k účasti na referendu
• umlčela institucionální webové stránky o referendu (katalánská vláda pak musela vytvořit novou webovou stránku v zahraničí)
• pověřila katalánskou policii, (která je pod pravomocí katalánské vlády) aby použila všechny prostředky k zabránění uskutečnění referenda
• prohlásila, že jakákoliv individuální účast ve volebních výborech – například účast dobrovolníků napomáhajících referendu – bude mít za následek stíhání
• požádala dodavatele elektrického proudu o přerušení přívodu elektřiny k osvětlení a internetu ve volebních okrscích a zakázala veřejným e-mailovým službám přenášet cokoli ve vztahu k referendu
• povolala do Katalánska 10000 španělských policejních úředníků z jiných částí Španělska
• obžalovala 720 katalánských starostů a úředníků (z celkového počtu 900), kteří potvrdili, že budou spolupracovat s uspořádáním referenda, a pohrozila, že mohou být uvězněni, jestliže se nedostaví po předvolání před soud.

Takovéto kroky jsou v civilizované demokratické společnosti zcela nepřípustné. Právo národů na sebeurčení vycházející z listiny základních lidských práv a svobod by měl být nedotknutelným právem a stejně tak musí v demokracii veškerá moc vycházet z lidu. Lid je nejvyšším orgánem v každé demokratické zemi a referendum jakožto všelidové hlasování jen vyjadřuje vůli lidu. Katalánci mají stejná práva jako všechny ostatní evropské národy, které usilovaly o získání nezávislosti.

Připomeňme, že jen v samotné Evropské unii je relativně mladých států (a často mnohem menších než Katalánsko) víc než dost, jmenujme například Slovinsko, Litvu, Lotyško, Estonsko, Chorvatsko či ČR a Slovensko. Oč větší mají obyvatelé těchto států právo na svůj stát než Katalánci, pokud to bude vůle většiny obyvatel Katalánska? Jaké další kroky pak připadají do úvahy v boji za nezávislost? K čemu dochází, když jsou násilně znemožněny demokratické metody?  Chce snad Španělská vláda krev nevinných v podobě občanské války či teroru? Opravdu se i v 21. století vznik nového státu nemůže obejít bez nesmyslného krveprolití.  Postup Španělské vlády je nutné zcela zásadně odmítnout a odsoudit. Za vzor by jí mohl být příklad Spojeného království, kde se nebáli skotského referenda o nezávislosti a nechali mu pokojný průběh.

A jak se k celé situaci staví EU, od které by člověk očekával, že bude základní demokratické hodnoty a práva menšinových národů hájit? Stojí na straně centrální vlády. Jak je možné, že v případě náznaků o pošlapávání demokracie v Polsku či Maďarsku je EU tak aktivní, ale v případě Španělska nedělá nic?  Proč orgány EU nezahájí se Španělskem řízení, proč nehrozí sankcemi a pozastavením dotací, proč není referendum pod dohledem EU? Plně se ukazuje, že pro nestátní národy EU nepředstavuje žádnou ochranu. I zmíněným Skotům, jinak na rozdíl od Anglie velmi proevropsky naladěným, bylo vyhrožováno, že nezávislostí skončí jejich členství v EU a přijetí by bylo nejisté. Jak to nakonec vše dopadlo, asi netřeba opakovat.

Nutno podotknout, že Katalánsko je rovněž proevropsky orientovaný region, a i po získání nezávislosti na Španělsku by rádo zůstalo nedílnou součástí EU, schengenského prostoru a eurozóny.
Žijeme zkrátka ve zvláštní době, Kosovo je dnes díky USA a EU nezávislý stát, i když Albánci už jeden svůj stát, Albánii, mají. Kdežto co do počtu obyvatel několikanásobně větší Katalánsko naopak podle orgánů EU nemá právo rozhodnout o své budoucnosti.

Může vzhledem k tragické situaci v Katalánsku ve svém úsilí o autonomii očekávat ze strany EU nějakou pomoc a podporu i Morava? Nechť si odpoví každá sám.

 zdroj: http://www.moravane.cz/domains/moravane.cz/blog/2017/09/stanovisko-strany-k-situaci-v-katalansku – kráceno