Jedno z nejznámějších poutních míst Moravy je bezesporu vrch Svatý Hostýn, ležící na pokraji Západních Beskyd. Mariánský poutní kostel je každoročně cílem mnoha věřících a jeho jméno zná většina obyvatel naší země.

   Dle katolické tradice je místo spjato se zázrakem ve čtyřicátých letech 13. století. Moravou tehdy prý táhli Tataři (de-facto Mongolové tvořící stěžejní část vojska asijského státu, tzv. Zlaté Hordy). Na Hostýně se tehdy utábořila moravská vojska. Tataři se rozložili pod vrchem a schylovalo se k bitvě, která by vzhledem k početnosti vetřelců znamenala absolutní likvidaci domobrany. V tom, ale byly vyslyšeny modlitby křesťanských bojovníků a Panna Maria seslala na tatarské vojsko ukrutnou bouři. Ti, kteří zásah z nebes přežili, se dali raději na útěk a víckrát na Moravu nevkročili. Z vděku za tento zázrak byl později na Hostýnu postaven kostel. Tolik katolická legenda.

   Historikové události vysvětlili prozaičtěji a vítězství nad Tatary původně přisoudili moravskému šlechtici Jaroslavovi ze Šternberka. Toto jméno zmiňuje v 16. století Václav Hájek z Libočan, jehož práce se po hříchu stala pramenem pro mnoho dějepisců. Epos Jaroslava ze Šternberka je znám i v Rukopisu Královo-dvorském, což byl do dané doby fiktivní spis. Fiktivní je nejspíš celá postava Jaroslava ze Šternberka. Od konce 19. století je historická věda skeptická k moravskému vítězství nad vojskem Zlaté Hordy. Postupně poukazuje, že ve skutečnosti nelze prameny spolehlivě doložit ani střet s Tatary. Ti sice ve zmíněnou dobu podnikali loupežné výpady, kterým zřejmě neunikla ani Morava, ale naprosto chybí záznam o významném střetnutí, kterého by se účastnila moravská šlechta. I vítězství Jaroslava ze Šternberka se tak jeví jako legenda.

   Pravděpodobnější je, že byl tatarský vpád zaměněn s vpádem Kumánů, kteří byli rovněž asijského původu, ale na Moravu vtrhli o 10 let později (ve službách uherského krále Bély IV). Poněkud překvapivě se jim ubránila Olomouc a tato skutečnost patrně ovlivnila obě legendy. Záchrana církevní metropole země nejspíš žila v tradici a různé motivy pak daly událostem mystický a legendární význam.

Jaroslav Svozil