Tato otázka je ale určitě namístě
Petr Pavel pochází ze západočeské Palné. Jeho profesní život je spjatý s armádou. Studoval vojenské školy v Opavě, Vyškově a Brně. Zahraniční vzdělání získal v USA a Spojeném království. Dosáhl nejvyšší hodnosti armádního generála. V letech 2012–2015 působil jako náčelník Generálního štábu Armády ČR, v letech 2015–2018 jako nejvyšší vojenský představitel NATO. Obdržel několik vyznamenání včetně francouzského Řádu čestné legie za záchranu jednotky francouzských vojáků v době války v Jugoslávii. V letech 1985–1989 byl členem KSČ, čehož dnes lituje. Podle svých slov vstoupil do strany, aby si splnil svůj sen stát se výsadkářem.
Prezidentské volby se blíží. Všech kandidátů jsme se zeptali na jejich vztah k Moravě a co si myslí o moravské samosprávě, kterou zlikvidoval komunistický režim. Petra Pavla jsme zastihli na Moravském náměstí v Brně, kde rozdával vánoční punč. Brno a celou Moravu přitom podle svých slov zná velice dobře.
Jaký je váš vztah k Moravě?
Na Moravě jsem strávil skoro polovinu svého profesního života. Vystudoval jsem gymnázium v Opavě a vysokou vojenskou školu ve Vyškově, postgraduální studium jsem absolvoval v Brně. Posléze jsem působil jako elitní výsadkář v Prostějově. Řekl bych, že Moravu znám asi tak dobře jako Čechy.
Co se vám na Moravě nejvíc líbí?
Moje manželka (úsměv). Moravačka ze Šumperka.
Je podle vás Morava jen zaostalý “východ republiky”?
Určitě ne. Když se podíváte, kolik dnes Moraváků je v Praze a kolik řídí tuto zemi, tak bych neřekl, že je to nějaký zaostalý východ. Nejspíš za tím stojí nějaká regionální nafoukanost Pražáků. Měl jsem možnost tady žít a pracovat, ale v poslední době i jezdit po různých místech.
Samozřejmě vnímám, že část Moravy, především moravskoslezská, se označuje za region s problémy způsobenými předchozím průmyslem a těžbou. Na druhou stranu z těch tří uhelných regionů, Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského, je na tom stále ještě nejlépe. Rozhodně bych neřekl, že na Moravě je cokoliv horší než v Čechách.
Myslíte si, že má Morava adekvátní postavení v tomto státě? Co byste případně změnil?
Vzhledem k tomu, kolik politiků ve vrcholných funkcí je z Moravy, bych řekl, že Morava je na celostátní úrovni dostatečně reprezentována. Když se podíváte na premiéry, od roku 2006 byli s dvěma výjimkami všichni Moraváci.
Po nástupu KSČ k moci byla k 1. 1. 1949 zrušena staletá moravská zemská samospráva. Jak se stavíte k tomu, že ani po třiceti letech nebyl tento zločin komunismu napraven?
Tato záležitost má několik rovin. Jedna je historicko-politická. Morava byla samozřejmě vždy svébytná a měla vlastní vývoj, což je naprosto v pořádku a odráží to její historickou úlohu. Na druhou stranu, po změně ze zemského zřízení na kraje došlo několikrát k úpravám. Poslední je z roku 2000. Naše krajské uspořádání je vázáno třeba i na evropské dotace. Přestože rozumím tomu, že stojí za úvahu vrátit se k nějakému historickému uspořádání, měli bychom se na to dívat i pragmaticky. Jak moc by to pomohlo, nebo naopak uškodilo.
Dnešní doporučení Národní ekonomické rady říká, že snížení počtu krajů, ale i obcí, by výrazně prospělo, protože by to bylo levnější. Ale musíme si to dobře spočítat. Na začátku jsou vždycky vyšší údaje a až v delším horizontu se projeví úspory. V dnešní době plné vážných problémů by bylo vhodné řešit nejdříve ty nejpalčivější záležitosti. Pak se můžeme vrátit k tomu, jestli bychom neměli uvažovat o jiném uspořádání. Tato otázka je ale určitě namístě. Už jenom z důvodu úspor ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, které se počítají na desítky miliard.
Co byste na závěr vzkázal voličům z Moravy?
To stejné co voličům z Čech. Ať si v klidu užijí krásné svátky. Ať se nenechají příliš rušit problémy kolem nás i našimi kampaněmi. A ať po Novém roce přijdou k volbám.