Když v roce 1723 nařídil nový zákon, aby se židé ve městech rakouského císařství zdržovali povinně v ghettech, udělali v Třebíči gesto, jehož význam je připomínán dodnes. Namísto obvyklého zabírání židovského majetku si místní křesťané žijící v židovské čtvrti poklidně vyměnili domy s židy, kteří naopak bydleli mimo rodící se ghetto. Tato mimořádná vstřícnost a harmonie v soužití dvou odlišných kultur vytvořila z Třebíče město se zcela nezaměnitelnou atmosférou a v roce 2003 vedla k jejímu zapsání na seznam UNESCO.

Třebíčské židovské město s více jak sto dvaceti domy, dvěma synagogami, školou, rabinátem a radnicí patří mezi nejzachovalejší v Evropě. Přitom ještě v 80. letech minulého století bylo vybydlené, chátralo a počítalo se s jeho plošnou asanací, změna společenských poměrů ale naštěstí přišla dřív než povolení k demolici.

Své putování pitoreskními uličkami začněte třeba u židovského muzea ve zrekonstruovaném domě Seligmana Bauera, který představuje životní styl židovské komunity a její historii od poloviny 14. století, kdy o Židech v Třebíči máme první písemné prameny. Vedle židovského obchodu či expozice košer řeznictví se z muzea dostanete i na ženskou galerii vedlejší synagogy. Mezi drobnými, na sebe namačkanými domky se vine naučná stezka, která vás dovede až na židovský hřbitov – s více jak třemi tisíci náhrobky je jeden z největších u nás.

V domě židovského obchodníka Seligmana Bauera dnes sídlí muzeum, které návštěvníkům přibližuje život zaniklé židovské komunity v Třebíči. Dům je unikátní díky propojení obytného prostoru s přímým vstupem do sousední synagogy, kam pokračuje i prohlídková trasa pro turisty. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Zhruba 300 metrů vzdušnou čarou od centra židovského ghetta stojí největší třebíčský křesťanský svatostánek – románská bazilika sv. Prokopa, která společně s židovskou čtvrtí tvoří unikátní celek, zapsaný na seznam UNESCO. Zajímavostí je, že při zápisu na seznam světového dědictví v roce 2003 se jednalo o jedinou židovskou památku mimo území Izraele. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Jedině v tolerantní Třebíči se mohlo stát, že hned vedle židovské čtvrti stojí křesťanský svatostánek. Bazilika sv. Prokopa – rovněž zapsaná na seznam UNESCO – patří mezi klenoty středověkého stavitelství a i v jejím případě se projevila ona třebíčská úcta k druhým. Při jejích přestavbách architekti vždy hleděli na práci svých předchůdců, a tak se tu ve vzácné shodě doplňují prvky románské, gotické i barokní architektury.

Malebná Třebíč však nabízí mnohem víc – a všechny její delikatesy snad ani nejde ochutnat za jediný den. Interaktivní zámecká expozice vás hravou formou vytáhne proti proudu času do dob, kdy se město teprve rodilo. Na věži kostela sv. Martina, z níž je nádherný výhled na historické centrum, uvidíte největší hodinový ciferník ve střední Evropě a kousek odtud proti proudu řeky stojí zachovalý větrný mlýn, kde se kupodivu nemlela mouka, ale borová kůra. A koho by výpravy po četných historických památkách už unavovaly, může se vypravit za úplně jinými skvosty do muzea luxusních vozů značky Jaguar, umístěného v areálu bývalého lihovaru.

http://www.ceskozemepribehu.cz/pribeh/151-trebic-mesto-tolerance