Morava, 27. března 1870

… My jsme předešle přišli této snaze s upřímnou jednou radou vstříc, radivše našim vlastencům na Moravě, aby se do čachru žádného dřív nedávali, pokud pražští páni nepovědí, co dobrého Moravanům na tom generálním sněmu chystají a co za to ze samostatnosti Moravy žádají. Myslímeť a jsme přesvědčeni, že mají ti pražští páni víc za lubem, než veřejně řeknou, a proto znajíce ty křiklouny, varujeme v čas před nimi a rádi bychom zamezili slepé zaprodání se národa a země Moravské nejistému osudu budoucímu.

Dnes bychom rádi posloužili zase pánům novinářům z oposice moravské dobrou neb aspoň dobře míněnou radou.

Když už mermomocí chtějí přivést vlast svou i lid moravský na oltář generálního sněmu a má se ten lid stát zápalnou obětí nových punktací smlouvy, uzavřené mezi sprahlými mozky oposičníků moravských a prohnanými novináři pražskými: tut by ve vlastním prospěchu a ku vlastní své cti dobře učinili, kdyby hleděli přivést pražským pánům oběť tu nejkrásnější, beránka co nejlepšího.

Míníme, že by měli se teď novináři moravští postarat o to, aby co jim ještě zbývá času, poučovali, zdokonalovali a povznášeli lid moravský ve všem, co je užitečného, ušlechtilého a pokročilého, aby hleděli zdokonalit moravského sedláka i moravského živnostníka, venkovana i měšťáka, řemeslníka i továrníka: až přivedou pánům pražským za oběť lid takto všestranně pokročilý, na vrcholy dosavadních vymožeností v hospodářství, průmyslu a obchodech stojící, pak bude to oběť mnohem milejší a odměna těch oposičních novinářů bude mnohem skvělejší. Když Izák dostal za prodání prvorozenství misku čočky, mohou naši moravští novináři oposiční čekat za zaprodání lidu moravského něco většího, buď mísu bobu neb docela mísu žaludů…

Tomáš Skoumal