Unikátním nálezem s neobvykle velkým hrobem, s kosterními ostatky příslušníka velkomoravské elity-velmože v deskové rakvi završili archeologové tříměsíční výzkum v zahradě Na Valách, v historické části Starého Města. V závěru výzkumu Na Valách objevili archeologové unikátní hrob vysoce postaveného jedince, žijícího kolem poloviny 9. století.

„Pohřebiště Na Valách je největší nekropolí z míst, kde se rozkládala Velká Morava. Při archeologických výzkumech bylo zde objeveno na 2000 hrobů s kosterními ostatky Velkomoravanů, ale určitě několik set dalších hrobů bylo zničeno v průběhu středověku a novověku,“ řekl vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Luděk Galuška. Výraznou měrou se na preparaci kosterních pozůstatků podílel antropolog Roman Bortel. Z nálezů při výzkumu vyčetl informace o věku či pohlaví. „Antropolog při výzkumu si třeba všímá, zda na kostech, ne vždy dobře dochovaných, nejsou nějaké anomálie, třeba srůsty po zlomeninách. Kosti se mohou při vyzvedávání z jámy i rozpadnout, takže jiný antropolog, který studuje kostru až v laboratoři, má dost ztíženou pozici,“ konstatoval Roman Bortel. Pod současnou zástavbou centrální části Starého Města zůstávají ještě stále neobjeveny desítky, možná i stovky hrobů. Říká to alespoň vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Luděk Galuška.

Při výzkumu, který byl vyvolán stavbou rodinného domu v jedné ze zahrad severozápadně od Památníku Velké Moravy a od kostela svatého Ducha, se archeologům podařilo odkrýt 24 hrobů.

„Třeba v hrobu číslo dva ležely dvě kostry. Poloha jednoho nebožtíka byla obvyklá, tedy západ východ. Ale v téže hrobové jámě ležel ještě další nebožtík a ten měl hlavu v nohách toho druhého, takže ležel naopak. V dalším dvojhrobu byla kostra v poloze na břiše, ale pod ní ležela ještě jedna na zádech, takže pohřbení leželi takzvane čelo na čelo,“ popsal velice atypickou polohu kosterních ostatků Luděk Galuška. Ze zmíněné skupiny hrobů se zcela vymykal ten naposled preparovaný, který podle archeologa může náležet do fáze raného pohřbívání na pohřebišti Na Valách. Se zmíněnou skupinou dvojhrobů, ale i jinak výjimečných hrobů rozhodně nesouvisí. „Ve zbytcích deskové rakve, kované železnými pásy, jsme nejprve vypreparovali rozmáčklou lebku a části dolních končetin. O posledním červencovém pondělí jsme při rozebírání kontrolního bloku, v místech chodidel, objevili dvě párové železné ostruhy s kováními jejich záchytného systému,“ svěřil se archeolog. Podle něj byly ostruhy a velký válečný nůž ve spojitosti s kovanou rakví, v níž byl zemřelý uložen, jasným svědectvím, že šlo o vysoce postaveného jedince, žijícího kolem poloviny 9. století, v době knížete Rostislava. Podobné hroby v kovaných rakvích se vyskytly pouze na kostelních pohřebištích ve Starém Městě, v Uherském Hradišti-Sadech, Mikulčicích a v Modré.

Zdroj: https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/sonda-do-minulosti-dala-archeologum-skvosty-20180804.html