V Brně na Cejlu objevili pozůstatky slovanského osídlení
Dosud si archeologové mysleli, že ve středověku byl v místě kolem nynější ulice Cejl v Brně spíše volný prostor bez osídlení. Nedávný výzkum však zjistil, že i do těch míst zasahovala slovanská osada. Odborníci narazili i na starší doklady z pravěku o osídlení tohoto místa.
Původní osada, která v těchto místech existovala minimálně od 14. století a na počátku byla známá jako Ponava, podle dosavadních zjištění zasahovala jen do poloviny ulice Bratislavská a nepokračovala tedy do míst, kde teď archeologové bádali. Nynějším výzkumem se však podařilo zjistit, že ani tento prostor nebyl prázdný.
| „Na středověkých předměstích tu žili a pracovali řemeslníci životně důležití pro chod města. Profese, které pracovaly s ohněm, se totiž z důvodu nebezpečí vzniku požáru vykonávali mimo městské hradby,“ vysvětlil archeolog Michal Bučo ze společnosti Archaia Brno. |
Pro archeology jsou nálezy o to cennější, že se mnoho pozůstatků na osídlení v minulosti zničilo při stavbě budov v průběhu 19. a 20. století. Právě i současné nádoby jsou ze dvora stávajících domů. Po demolici této starší zástavby tady chystá developerská společnost Domoplan místě výstavbu nového bytového komplexu.
V prostoru staveniště se podařilo odkrýt předměty z různých historických období. Zkoumaná plocha tak byla v průběhu věků osídlena různými kulturami od neolitu až po moderní dobu.
Jedním z největších objevů byl pak objekt s malým ohništěm a kolovými jamkami. „Pozůstatky této polozemnice obsahovaly zlomky hrncovité nádoby s vlnicovitou výzdobou, která typologicky a dekorativně odpovídá starohradištní keramice. Dochované rozměry objektu nepřesahují 2,5 metru, proto se domníváme, že se v ní nebydlelo, ale měla čistě technický význam,“ doplnil Bučo. Stejně tak za velký objev považují studnu.
Kromě toho byla při výzkumu nalezena i část keramiky s děrovanou výzdobou, která však není pro toto období typická. Právě keramické zlomky ze zásypu pece však pomohly datovat objekt do první poloviny 13. století.
Na staveništi byly zachyceny i doklady novověkého osídlení. Jednalo se především o jímky a jiné často i technologické objekty. Dále z tohoto období pochází sklípek, v jehož výplni se podařilo nalézt mimo jiné i soubor reliéfních kamnových kachlů z přelomu 17. a 18. století.
Archeologický výzkum bude ještě pokračovat, zejména kvůli dataci jednotlivých nálezů.