Známý Lednicko-valtický areál, vybudovaný Liechtensteiny, je dnes jedním z nejnavštěvovanějších a nejobdivovanějších míst Moravy. Málokdo však ví, že Liechtensteinové vytvořili obdobný areál i severně od Brna.

Vranovsko-křtinský komponovaný park anglického stylu, je v současné době již dávno zapomenuté místo. Nacházel se mezi Vranovem, s kostelem, pod kterým je pohřbeno čtrnáct knížat rodu Liechtensteinů, a Křtinami s nádherným poutním chrámem Jana Santiniho Aichela. Do areálu působivě zapadla jeskyně Býčí skála, která na proslavení archeologickými nálezy teprve čekala, romanticky upravená zřícenina Nového hradu, průchozí jeskyně Kostelík, třípatrová Joachimka či Výpustek , adamovský lovecký zámeček se stavebním rukopisem Josefa Hardmutha, umělá napodobenina zříceniny nad Františčinou hutí u osady Josefov,  nebo třeba vyhlídka Kolonáda, kterou dnes připomíná kříž Kolohnát, což je zkomolenina německého slova Collonade .

Krajina se starobylým poutnickým Údolím křtu se cílenými zásahy Liechtensteinů proměnila na takzvané Moravské Švýcarsko a lákala davy turistů z celé tehdejší monarchie. V září 1804 se na park přijel podívat i císař František I. s manželkou Marií Terezií Neapolsko – Sicilskou s hostitelem knížetem Aloisem I. z Liechtensteina, kteří navštívili i Býčí skálu. Traduje se, že dotyční na tomto velmi netradičním místě přespali na zemi vysypané pískem a vystlané pokrývkami, ale zřejmě jde jen o dobovou romantizující historku.

Už v průběhu 19. století však Liechtensteinové preferovali úpravy svých sídel v Lednici a Valticích a budování Lednicko–valtického areálu, zatímco areál v údolí Křtinského potoka byl opuštěn a tím odsouzen k postupnému zániku. Některé prvky zmizely beze stop, jiné zůstaly zachovány jen v reliktech.

A tak jak čas a příroda pozvolna, ale neúprosně pracovaly, upadl do zapomnění i celý tento kdysi tak známý a navštěvovaný park.

zdroj: www.zpravyzmoravy.cz