Země a její lid
Země bez svého lidu není ničím. Lid je jen jiný název pro národ. Lid – tedy národ, měla v úctě i demokracie. Tedy ta skutečná demokracie – demokracie bez přívlastků.
Když Moravané dopustili, aby byli vydávaní za Čechy, udělali obrovskou chybu. Oni se sice většinově k češství sami nikdy nepřihlásili. Ale dovolili jiným, aby to udělali za ně a ještě jiným, v Čechách a v Praze, aby toho zneužili.
To se nestalo až zrušením zemského zřízení komunisty v roce 1948. Ze skutečného zemského zřízení udělala jen fasádu bez obsahu už 1. republika. Ze státnosti Moravy, státnosti, kterou měla Morava jako jeden ze států ve velkém soustátí Rakouska až do roku 1918, už i tak téměř nic nezbylo. Komunisti a poté naše prý „demokratické“ vlády po Listopadu, strhli už jen tu fásádu.
Dojde konečně už všem lidem na Moravě o co tu mocenskému centru v Praze šlo a jde? A že pokud nechceme zůstat kolonií Prahy a Čech, je cesta renesance moravského národa jediná schůdná?
Dokud měla Morava svá zemská práva, moravský národ žil a rozvíjel se dál po svém, bez ohledu na to, jestli jej kdokoli označoval za český či moravský.
Mnozí na Moravě si latentní nebezpečí, vyplývají už z pouhého prohlašování moravského národa za český, uvědomili včas. Vidíme to z časopisů, vycházejících na Moravě od poloviny v 19. století až do vzniku Československa. Ale od počátku stále agresivnější české národní obrození nakonec strhlo k češství i mnohé na Moravě a ti poté jednali, aniž by to pochopili, proti vlastním zájmům.
Pokud chtějí obyvatelé Moravy žít s Čechy v jednom státě jako rovní s rovnými, je úplná renesance moravského národa jedním z hlavních předpokladů úspěchu.
Zůstat s Čechy v jednom státě, buď spolkovém (federaci), nebo ve volnějším spojení konfederačním má svůj důvod. Čím menší stát, tím je snadnější hříčkou těch větších a velkých. A přiznejme si, že od Listopadu už víme až příliš dobře, co to znamená. Ne, že by Morava neměla potenciál se svými pracovitými a vzdělanými lidmi se uživit sama. Ale v dnešním až příliš dravém světě je to velmi obtížné. Zvlášť, když se jedná o zemi, která je svou polohou mezi soupeřícími velmocemi. Dalšími skutečnými spojenci, se kterými by bylo možné se také spojit v konfederaci, jsou jen Slováci. Polsko a Maďarsko mají v něčem už jiné zájmy, než my. Myslím si, že jen Rakousko nás svými zájmy neohrožuje. To ovšem neznamená, že máme rezignovat na společný postup s Maďarskem a Polskem tam, kde společný zájem nacházíme.
FB Věra Hejtmánková