Znáte Moravské Charváty?
Mladá generace se snaží o obnovení kulturního života Moravských Charvátů
Málokdo o nich ví, přestože s námi žijí už několik set let. Malá populace Chorvatů (Moravských Charvátů) tradičně usazená v několika dědinách na jihu Moravy to zvláště v minulém století neměla lehké. Odkaz Moravských Charvátů se snaží oživit zájemci o jejich jedinečnou kulturu.
Část etnických Chorvatů během 16. století prchala před náporem osmanských nájezdníků do severnějších oblastí Habsburské monarchie. Nejzazší výběžek chorvatského osídlení se přitom nacházel právě na jihu Moravy, v několika dědinách, kam Charváti přišli na pozvání šlechticů, kteří chtěli nové osadníky využít pro hospodářské pozvednutí svých panství. Mezi obcemi obohacenými přítomností Charvátů lze jmenovat Frélichov (nyní Jevišovka), Nový Přerov a Dobré Pole na Mikulovsku či Charvátskou Novou Ves, Poštornou a Hlohovec na Břeclavsku.
Jižní Morava se v průběhu raného novověku vyznačovala zvláštní kulturní rozmanitostí. Tolerantní prostředí Moravy 16. století přivedlo na jih země několik specifických etnických a náboženských skupin, které rozvinuly své komunity. Vedle Moravských Charvátů to jsou známí Habáni (novokřtěnci uprchlí z blízkých říšských oblastí) a početná židovská diaspora s centrem v Mikulově.V průběhu let většina Charvátů zcela kulturně splynula původním moravským slovanským obyvatelstvem. Naproti tomu část Charvátů žijících zejména v oblastech s výraznou německojazyčnou většinou si i díky své zásadní jazykové odlišnosti uchovala svou původní identitu (ovlivněnou okolním prostředím). Dochovala se jak původní řeč, tak kroje, písničky a tradice.
Pokojné sousedské soužití mezi odlišnými etniky zničila moderní doba s dominantním nacionalismem. Obyvatelstvo Moravy se více či méně rozdělilo do dvou hlavních národních a politických táborů – českého a německého. Moravští Charváti se v takové situaci jevili jako překážející kuriozita, kterou je třeba včlenit do jednoho z táborů. Triumf německého nacismu přinesl tvrdou germanizaci a dokonce službu v říšské armádě, triumf českého komunismu zase označení Charvátů za “národně nespolehlivé” a jejich rozptýlení mimo původní území na jihu Moravy. Vadilo také to, že Charváti tradičně patřili mezi bohatší část obyvatelstva jihomoravských dědin.Nevelká komunita Moravských Charvátů se v současnosti snaží o oživení odkazu a kultury svých předků. V Jevišovce (Frélichov) se každoročně na začátku září pořádá největší charvátská slavnost tzv. kiritof – tradiční hody. V Jevišovce se také připravuje vznik stálé muzejní expozice o historii a životě Moravských Charvátů na jihu Moravy. Folklórní odkaz rozvíjí Národopisný spolek Pálava z Mikulova. V roce 2017 vyšla kniha Barvy chorvatské Moravy, která komplexně pojednává o dějinách, jazyce a lidové kultuře Moravských Charvátů.