Jeskyně Moravského krasu objevili 26. září 1909 Karel Absolon s Viktorem Ježkem. Ovšem hlavní zásluhu na tom měl Karel Absolon. Ten o objevení jeskyní, jejichž existenci předpokládal, usiloval už od roku 1902.

Karla Absolona, který byl kustodem Moravského zemského muzea, kde měl na starosti zoologické sbírky, známe i z objevu pravěké sošky Věstonické venuše, kterou jeho tým objevil později. Její objev vyvrátil tehdejší domněnku, že keramiku lidé v době paleolitu ještě neznali. Je to nejstarší známá keramická soška na světě. Zájem Karla Absolona byl tedy upřen na zoologii, ale také na archeologii a speleologii. Název speleologie byl pro tento obor vytvořen z řeckých slov spelailon – jeskyně a logos – věda. Speleologický výzkum objevuje jeskyně a získává poznatky z nich. Zájem oboru je upřen především na jeskyně krasové. Karel Absolon se zaměřil na Moravský kras severně od Brna, na asi 25 km dlouhý a až 6 km široký vápencový jazyk Ten byl na povrchu zvrásněný množstvím žlebů, závrtů a kaňonů s propastí Macocha, hlubohou téměř 140 m. To byla původně jeskyně s protékající říčkou Punkvou, u které se zřítil strop.

Jak napsal Absolon ve své knize, už v roce 1902 si k průzkumu nakoupil za nemalé peníze potřebné vybavení a založil v rámci brněnského Přírodovědeckého klubu jeskynní sekci, s jejíž pomocí se pustil do průzkumu. Při průzkumu, navzdory převládajícímu názoru, že ve tmě a chladu podzemních prostor v nich může žít sotva něco jiného než netopýři, objevil Absolon desítky nových živočišných rodů a druhů. Některé z nich tak nesou i jeho jméno. Tak se stal v oboru tzv. temnostní fauny uznávaným odborníkem a přednášel o ní i v cizině.

O tom, jak poprvé 26. září 1909 pronikl spolu s Viktorem Ježkem do jeskynního komplexu, Absolon ve své knize Moravský kras napsal: „Plazíme se po břiše kanálem, nyní už můžeme lézt po kolenou, vztyčujeme se, naše hlasy vyvolávají ozvěnu. V tom – je to možné? Dech se nám zatajil úžasem. Před námi je ohromná prostora. Voláme a ozvěna odumírá daleko vzadu. Kam až reflektor dosvítí všude fantastické krápníkové tvary.“

Pouze s objevem se však Absolon nespokojil. Za pomoci sponzorů otevřel počátkem roku 1914 Macochu veřejnosti a v létě 1933 dokončil zpřístupnění jeskyní z obou směrů. Suchou nohou i podzemní plavbou po Punkvě.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa