Archeologové věří v nálezy na trase plynovodu Moravia
Unikátní průzkum běží na jižní a střední Moravě. V trase plánovaného plynovodu mezi Tvrdonicemi na Břeclavsku a Bezměrovem u Kroměříže pracují archeologové. Chystají se také k Břeclavi, kde bude Ředitelství silnic a dálnic budovat obchvat.
| Touto dobou už se měli archeologové pohybovat kolem Břeclavi. Na jarní měsíce původně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) naplánovalo pyrotechnický a archeologický průzkum v trase budoucího obchvatu města. Ten předchází samotné stavbě důležité silnice, která odvede z centra města tranzitní dopravu. |
Teď ale ŘSD termín odsunulo. „Předpoklad jeho zahájení je na podzim tohoto roku. Důvodem je změna v dokumentaci, kterou nyní zpracováváme,“ vysvětlovala mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.
Naplno už naopak běží práce záchranného archeologického výzkumu v trase plánovaného plynovodu Moravia, který povede mezi Tvrdonicemi na Břeclavsku a Bezměrovem u Kroměříže. Z archeologického hlediska se jedná o unikátní, přibližně 85 km dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy.
„Již první letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Zmínit lze například nález chaty a hrobu keltské ženy s bohatou výbavou z mladší doby železné, baterii pecí z doby římské či pozůstatků zaniklé středověké vesnice na jedné z lokalit zkoumaných na Hodonínsku,“ uvádí Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno, jež se na výzkumu podílí.
Kolem nyní zkoumané trasy plynovodu je celkem 73 archeologických lokalit. Loni byl na části z nich proveden pyrotechnický průzkum a průzkum detektorem kovů zaměřený na kovové artefakty archeologické povahy. K zajímavým nálezům patří například bronzová jehlice z mladší doby bronzové, část spony z doby římské nebo kolekce mincí různého časového zařazení, mezi nimiž poutají pozornost zlatá 1/24 keltského statéru ze 2. století před naším letopočtem a stříbrný antoninian římského císaře Galliena, který vládl mezi léty 253 až 268, na jedné z dalších lokalit nově objevených na Hodonínsku.
Teď se rozbíhají zemní práce, které odhalí vlastní archeologické objekty a umožní jejich výzkum. Mezi lokalitami vytipovanými k výzkumu jsou sídliště i pohřebiště, ale také polohy se zvodnělými sedimenty představující příznivé prostředí pro uchování rostlinných zbytků a pylů. Většina těchto lokalit nebyla doposud známá. Mohly by významně přispět k poznání nejstarších dějin Moravy.