Dne 28. října si pravoslavní věřící a Slované po celém světě připomínají osobnost sv. Rostislava, panovníka Velké Moravy, který vládl v letech 846—870. Na jeho žádost byli do země povoláni byzantští misionáři — bratři, svatí Cyril a Metoděj, aby Moravanům hlásali radostnou zvěst slovanským jazykem. Kníže Rostislav byl nejen úspěšný válečník a diplomat, ale i […]

Zemské desky, latinsky tabulae terrae, lze z dnešního pohledu považovat za předchůdce pozemkových knih a v jistém slova smyslu i sbírky zákonů. Od samého počátku se těšily nesmírné vážnosti. Zápisy byly nezpochybnitelné a sloužily jako nevyvratitelný důkaz před zemským soudem. Kromě svobodných pozemkových statků se do nich vkládaly závěti, poručenství, věna, významná sněmovní usnesení, rozsudky […]

Ve čtvrtek 26.října  se v diecézní katedrále sv. Petra a Pavla v Brně uskuteční slavnostní mše svatá k připomenutí a uctění památky JCKV blahoslaveného Karla I., posledního rakouského císaře (1887 – 1922). Jako moravský markrabě měl Karel I. k moravskému regionu úzký vztah a tato skutečnost přinesla  prospěch nejen moravské kultuře německé, ale i slovanské. […]

V roce 1968 projevila Morava silnou touhu po obnově zemského zřízení, zrušeného komunistickým režimem po jejich puči v roce 1948. Traduje se, že právě Slováci tehdy trojfederaci společného státu odmítli a poté byla uzákoněna dvojfederace. Jak dalece se k tomu vyjadřoval Sovětský svaz, do jehož sféry vlivu jsme tehdy pařili, je otázka. Není jasné, zda […]

I letošní volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ukázaly odlišné uvažování v rozdílných částech státu. Nás Moravany samozřejmě zajímá, komu vyjádřili svou podporu obyvatelé naší země. Ačkoliv vítěz byl prakticky všude stejný, jednalo se o hnutí Ano 2011, na druhém místě skončilo hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Vzhledem k hranicím jednotlivých krajů to […]

Jedním ze základních atributů každé země je území, které musí být jasně vymezeno zemskou hranicí. Stanovení moravské hranice bude patrně nejobtížnějším úkolem, který budou muset moravští představitelé vyřešit. Obecně se má za to, že se pouze obnoví historická zemská hranice a staré křivdy budou rázem odčiněny. Jenže se nabízí otázky: Která historická hranice je ta […]

Na severu až severovýchodě Morava sousedí se Slezskem. Hranice je zde tvořena z větší části horami a řekami, přesto je moravsko-slezské pomezí v porovnání s hranicí rakouskou, českou či slovenskou geograficky i historicky nejsložitější. V dobách Velkomoravské říše se hranice nacházela o něco jižněji. Přibližně kopírovala rozvodí řek Moravy a Odry. Expanze severním směrem začala […]

Zasedání říšského sněmu v Kroměříži Říšský sněm byl oficiálně zahájen 22. července 1848 ve Vídni. Tvořili jej volení zástupci jednotlivých zemí Rakouské říše s výjimkou Uher a severní Itálie (slovanské národy měly 190 poslanců). Jeho hlavním úkolem byla likvidace pozůstatků feudalismu (robota, poddanství, pozemková vrchnost) a vypracování ústavy, jenž by nahradila tzv. dubnovou (Pillersdorfovu) ústavu […]

„Pomněte, že vaše malicherné spory jsou hloupé! Všichni křesťané, a i když můžeme mít na některé záležitosti svaté matky církve rozdílné názory, máme jednu společnou povinnost a tou je hájit Kristovu pravdu před machometány! Jedině tehdy, pokud se země kolem Dunaje spojí, odoláte Turkům. Jestliže však vy, Čechové, Moravané a Rakušané, opustíte uherské panstvo a […]

Srbochorvatština se užívala jako spisovný jazyk Jugoslávie. Po jejím rozpadu se využívá dále v jednotlivých nově vzniklých státech bývalé Jugoslávie. Užívá se v téměř nezměněné podobě, drobné odchylky jsou, ale jsou nevýznamné. Jen si tuto řeč každý z nově vzniklých států opět pojmenoval jako vlastní. Tedy jako srbštinu, chorvatštinu a tak podobně. Náš jazyk, nazývaný […]