Dne 16. března letošního roku uplyne 198 let od narození významného moravského vlastence, spisovatele, kněze, Beneše Metoda Kuldy. Beneš Metod Kulda se narodil do početné rodiny kožešníka v domě číslo 4 na dnešním Komenského náměstí v Ivančicích. Byl obdařen velkou pílí a touhou vzdělávat se. Velký vliv na jeho budoucí názory a rozvoj osobnosti měl jiný významný rodák z Ivančic, kněz Tomáš Procházka, který ho vychovával k vlasteneckému a náboženskému cítění. Mladý Beneš Metod Kulda studoval v letech 1833 – 1839 německé gymnázium v Jihlavě, od roku 1841 studoval v Brně filozofii a bohosloví, kde byl jeho vzorem profesor František Sušil.  Po vysvěcení roku 1845 nastoupil jako kaplan v Židlochovicích, později působil v Loděnicích a Starém Hobzí u Dačic. Od roku 1850 působil jako duchovní správce a ředitel v ústavu pro zanedbanou mládež v Brně na Cejlu. Pro děti ústavu vydal sbírku písní „Veselý budík“ a „Písně a básně“.

V 50-tých letech 19. století patřil k významným osobnostem kulturního Brna. Byl jednatelem Dědictví sv. Cyrila a Metoděje a Ústřední jednoty katolické na Moravě. V těchto letech redigoval kalendář Moravan, vydával sbírky veršů i prózu. Napsal mnoho článků a úvah, které vyšly ve Vídeňském týdeníku, Moravských novinách, České včele i Pražských novinách. O prázdninách 1853 a 1854 pobýval v Rožnově pod Radhoštěm, kde se léčil. Zde, a v nejbližším okolí, se seznámil s vypravěči lidových pohádek, pověstí a místních zvyků, které začal sbírat a sepisovat. Lidové vyprávění se snažil zachytit co nejvěrněji, zaznamenával je téměř bez úprav. Bylo vydáno pod názvem Moravské národní pohádky a pověsti.

V roce 1859 byl z Moravy povolán do Čech, na faru v Chlumu u Sedlčan. Do jeho působení v Chlumu patří i událost, kdy byl v souvislosti s vydáním brožury Církev a společnost (kterou napsal jeho přítel Jan Evangelista Bílý) obviněn a postaven před soud. Úřady celé vydání konfiskovaly. Kulda před soudem přednesl vynikající obhajobu, po níž byli autor i vydavatel, osvobozeni a konfiskovaná brožura mohla být opět vydána.

Roku 1870 odešel do Prahy, kde byl jmenován kanovníkem vyšehradské kapituly. I v Čechách se účastnil veřejného život, dokonce byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu. Z vydaných básní je často cítit jeho silné sociální cítění, díky kterému pokládal své mnohé charitativními skutky za samozřejmost. V závěru života se mu značně zhoršil zrak, takže své poslední spisy diktoval. Beneš Metod Kulda zemřel v Praze dne 6. 5. 1903, jeho ostatky jsou uloženy na Vyšehradě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Ivančicích, Brně – Zábrdovicích, od roku 1884 je čestným občanem města Ivančic.

http://zamoravu.eu/2018/03/benes-metod-kulda-moravsky-spisovatel-16-3-1820-ivancice/