Zveřejňujeme odkaz  na pěkně zpracovaný obrazový dokument, který občas bohužel narušuje sice věcně správný, ale slovně nesmyslný a někdy až úsměvný komentář např.“ Archeoskanzen Modrá je jediné místo u nás, kde můžete vstoupit do nejpřevratnější etapy našich dějin, kdy Česku vládli Moravané“. https://www.stream.cz/cesko-zeme-pribehu/10029998-velkomoravska-rise-neskoncila-ve-skanzenu-modra-trva?rss&dop-ab-variant=1&seq-no=1

Číst dál →

Slavná Slovanská epopej by se mohla vrátit do Moravského Krumlova. Alespoň dočasně. Tvrdí to zástupci pražského magistrátu. Vedení Krumlova bojuje o trvalý návrat pláten. Je to nekonečný příběh. Kam umístit několik metrů vysoká plátna zobrazující i nejmenší detaily výjevů z dějin slovanských národů? Nejslavnější dílo malíře Alfonse Muchy, slavnou Slovanskou epopej, restaurátoři uschovali do depozitáře v Praze, na čas by […]

Číst dál →

Po zániku Velkomoravské říše někdy po roce 906 písemné prameny utichají. Pomineme-li několik kusých zmínek, nemáme takřka žádnou představu o moravské společnosti 10. století. Moravané na téměř celé jedno století mizí z dějin. Objevují se až na začátku 11. století jako spojenci polského krále Boleslava Chrabrého. Morava se stala okolo roku 1003 na zhruba dvě […]

Číst dál →

Téma bylo půlstoletí tabu. Před deseti lety se Pavel Juřík rozhodl napsat knihu o moravských panstvích Lichtenštejnů. Nyní je muž předsedou Historického spolku Liechtenstein. Dlouhodobě sleduje spor Lichtenštejnů o majetky, které Československo členům rodu zkonfiskovalo v roce 1945.  „Nebyli to žádní vykořisťovatelé, nacisté nebo Němci, jak se o nich dříve lhalo. Benešovy dekrety se proto Lichtenštejnů vůbec netýkaly,“ tvrdí […]

Číst dál →

„Ti páni v Praze mají ten plán, že musí dřív každého ožebračit, o postavení i chlebíček připravit a pak si jsou jisti, že je bude slepě následovat … A jako to dělají s jednotlivci a s jednotlivými stavy, tak by to dělali i s celou zemí Moravskou. Aby se jim, když už by jednou ji […]

Číst dál →

Moravci je historický název pro moravským nářečím, tedy „po našemu“, hovořící obyvatelstvo někdejšího pruského Slezska, žijící severně od řeky Opavy. Mezním je rok 1742, kdy oblast dnešního Hlučínska, Ratibořska a Hlubčicka připadla Pruskému království a místní obyvatelstvo bylo po téměř dvě století vystaveno silné germanizaci (která zesílila zejména po roce 1871, kdy došlo ke sjednocení […]

Číst dál →

Od konce třicetileté války jsou tisíce vzácných knih a unikátních tisků z mikulovského zámku rozptýlené po Evropě. Po válečné kořisti švédských vojsk teď pátrají odborníci. Zatím se jim podařilo odhalit na 350 historických publikací. „Mikulov bránila jen hrstka lidí, kteří proti zkušeným švédským jednotkám nic nezmohli, a 6. dubna padlo město i se zámkem do […]

Číst dál →

Byl habán člověk mohutné postavy? I to se snaží zjistit antropologové z Masarykovy univerzity výzkumem, který loni zahájili u Přibic na Brněnsku. „Zatím to nemůžeme potvrdit, máme zpracovaného málo materiálu,“ řekl vedoucí výzkumu Tomáš Mořkovský. Podílejí se na něm i studenti. Habáni žili na území u dnešních Přibic v šestnáctém a sedmnáctém století. Stopy jejich pohřebiště tam objevili náhodou dělníci před […]

Číst dál →

Slezsko bylo po staletí předmětem sporů mezi českým státem, Polskem a Německem a vždy mělo a má svá specifika. To se projevilo i ve vzrušených letech po první světové válce. Ti, kdo tehdy vystupovali jako mluvčí Slezanů, prohlašovali, že usilují o slezskou samostatnost Většina slovanských kmenů na území pojmenovaném později Slezsko, patřila patrně k Velké […]

Číst dál →