FEJETON: Hledání kořenů
![](https://zpravyzmoravy.cz/wp-content/uploads/2023/07/koreny-01-678x381.jpg)
Právě probíhající Archeologické léto přispívá k seznámení veřejnost s naší bohatou národní minulostí i s nejnovějšími poznatky vědy historické i archeologické. Do tohoto obrazu zapadají i akce pořádané přáteli místních dějin, které podporují silný osobní vztah k místu, regionu a potažmo i národu.
K takovým patří i laičtí archeologové, kteří neúnavným pátráním po lesích, polích i v okolí původních cest sběrem shromažďují zapadlé fragmenty místních dějin. Na jižní Moravě se mezi ně výrazně zapsali badatelé pocházejících ze slováckých obcí v okolí vrchu Náklo, na němž členové, přátelé a sousedé, volné to sdružení příznivců cyrilometodějské tradice a Velké Moravy, budují již bezmála 20 let významné místo pro červencové cyrilometodějské pouti i další sousedská setkání během roku.
Během uplynulých dvou desetiletí vzniklo na Nákle kolem místní cesty upravené prostranství, jehož dominantou byl léta Liliový kříž. Nedávno pak místo ožilo řadou dalších soch, u vstupu velkým dřevěným křížem s Ukřižovaným, několika informačními tabulemi, velkým ohništěm a přístřeškem pro posezení během nepřízně počasí. Z návrší je přirozený a nádherný výhled do okolní krajiny, jíž na severu dominuje Strážovský kopec, místními nazývaný také Veselý nebo Babí lom.
![](https://www.moravskynarod.cz/wp-content/uploads/2023/07/image-9-1024x382.png)
Kromě moderně pojatého sousoší svatých soluňských bratří stojí na prostranství nejen socha franského kupce Sáma, ale také sochy velkomoravského knížete Rostislava a krále Svatopluka. K nim v minulém roce přibyla socha velkomoravské princezny Dobroslavy, v dalekém Španělsku uctívané světice se jménem Eurosie nebo Orosie. Dle legendy žila v letech 864 až 880 a jejím otcem byl český kníže Mojslav, zmiňovaný Fuldskými letopisy k roku 872. Brzy osiřela a byla vychována na Levém Hradci knížetem Bořivojem a sv. Ludmilou.
Na žádost papeže Jana VIII. ji doporučil sv. Metoděj za nevěstu syna navarrského krále Fortunia I. U města Yebra de Basa v pyrejských horách byl její svatební průvod přepaden Maury a jejich velitel Aben Lupo požádal Dobroslavu o ruku. Ta nabídku odmítla a zemřela. Její ostatky byly roku 882 uloženy v katedrále města Jaca a část ve městě Yebra. Prohlášena za svatou byla již ve středověku. Princezna Její svatořečení bylo uznáno papežem Lvem XIII. v roce 1902. Dobroslava se stala patronkou vinařů a ochránkyní před nepřízní počasí. V rámci hledání kořenů, které na Náklu určitě najdete, se s životem princezny Dobroslavy léta mohli seznámit dětští návštěvníci hradiště v Mikulčicích. K programu byly vydány hezké omalovánky. Koncem září roku 2022 byla sv. Dobroslava zapsána do seznamu českých a moravských svatých. Pro Náklo sochu svaté Dobroslavy z božanského pískovce vytesal sochař a řezbář Jiří Šťastný z blízkých Ratíškovic. Jejího odhalení na návrší se v červenci roku 2022 zúčastnil i španělský konzul v České republice.
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.