Morava pramení ve Vodce
Až na čechismy se jedná o zajímavý článek. Odkaz zaslal Pavel Padera.
TSK
______________________________________________________________________________________________
18. 2. 2024
František Kuba
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Řeka Morava pramení ve Vodce. Není to vtip ani omyl, ale zeměpisný a jazykový paradox poblíž Krnova. V polské obci Vodka se po staletí mluvilo česky. Polské slovo wódka a české vodka označují totéž: tvrdý alkohol. Pro Čechy i Poláky jsou proto dopravní značky s nápisem Wódka vtipný fotopoint.
41 fotografií v galerii ›Polská obec Wódka (Vodka). Leden 2024 | Video: František Kuba
Vodka či Wódka je prameništěm řeky Moravy. Jak je to možné? Každý Čech si pamatuje ze zeměpisu, že Morava pramení na Králickém Sněžníku v nadmořské výšce 1380 metrů. V Polsku mají stejnojmennou říčku Moravu, která pramení asi 15 kilometrů od Krnova ve Vodce.
Češi a Poláci ve Vodce objevují nejen zeměpisné paradoxy a slovní hříčky, ale také téměř zapomenuté kapitoly naší společné historie. Po staletí se v rakouském Krnově mluvilo německy a v sousední pruské Vodce česky. Obyvatelé Vodky a okolních vesnic sami sebe nazývali Moravci. Mluvili slezským dialektem češtiny: moravštinou. Neboli „po našemu“.
Za slezskou češtinu bojoval Cyprian Lelek
Jedním ze skupiny Čechů a Poláků, kteří vyrážejí na vlastivědné výlety do polské Vodky, je také krnovský výtvarník a pedagog Ladislav Steininger. „Scházíme se ve Vodce, abychom navštívili pramen Moravy a na místním hřbitově uctili památku významného katolického kněze Cypriana Lelka. Po něm se jmenuje například pěvecký sbor z Dolního Benešova, kde se narodil,“ říká.
„Studoval v Opavě i na opačné straně hranice v Hlubčicích. Ve zdejší farnosti ve Vodce působil velmi dlouho. Z Vodky vyrážel na pěší pouti do Krnova i do Opavy. Přátelil se s českými buditeli a vydal několik publikací velmi důležitých pro jazyk a kulturu Moravců. Například pro děti Moravců napsal slabikář a čítanku. Hlavně díky němu se moravština, nebo chcete-li čeština, v této oblasti udržela a rozvíjela,“ vypráví Ladislav Steininger ve Vodce nad hrobem Cypriana Lelka (1812-1883).https://onetag-sys.com/static/creative-sandbox.html
Čeština, němčina a polština na náhrobcích
Nápisy na Lelkově hrobu jsou v češtině. Na sousedních náhrobcích se občas objeví české příjmení, ale především se tu střídá polština s němčinou.
Zdroj: Deník/František Kuba
V revolučním roce 1848 byl Lelek jako mluvčí Moravců zvolen do pruského sněmu v Berlíně za ratibořský okres. U svých nadřízených na olomouckém arcibiskupství svou politickou angažovaností vzbudil podezření, že má podíl na vyvolání nepokojů v Hlučíně v roce 1848. Zřejmě proto byl Lelek přeložen z Hlučínska do malých odlehlých farností Moravců v Bavorově a ve Vodce.
Boj za zachování moravštiny mu umožnily pruské zákony, které církvi povolovaly vyučování slovanským jazykem. Asi dvacet let po Lelkově smrti, tedy kolem roku 1900, ve Vodce značně pokročila spontánní germanizace. Češtinu – moravštinu – zde nahradila mnohem praktičtější němčina.
Morava v Polsku? Církevně Hlubčicko spadalo pod Olomouc
Po válce, v roce 1945, se z Pruska stalo Polsko. Proto němčinu ve Vodce nahradila polština.
„Asi polovinu obyvatelstva čekal poválečný odsun, ale půlka mohla zůstat. Takže zdejší potomci Moravců asimilovali a stali se z nich Poláci. Není divu, že se říčka pramenící ve Vodce jmenuje právě Morava. Vodka se nachází se na Hlubčicku, které od 12. století bylo součástí Moravy. Powiat neboli okres Hlubčice po stránce církevní správy spadal pod olomouckou arcidiecézi dokonce až do normalizačních sedmdesátých let. Po roce 1945 Hlubčice sice dál spadaly pod Olomouc, ale pouze de iure. De facto už zde olomoucká arcidiecéze nemohla jmenovat kněží,“ uvedl tlumočník, historik a turistický průvodce Pavel Kuča, který s českými a polskými přáteli vyráží na vlastivědné výlety do Vodky.