Morava se vrací do názvů institucí, z celostátních ale mizí
Morava působí jako silná značka, ke které se postupně vracejí soukromé i veřejné organizace. Svědčí o tom i nedávné přejmenování jihomoravského krajského vzdělávacího střediska na Vzdělávací institut pro Moravu. Českomoravská záruční a rozvojová banka byla naopak přejmenována na Národní rozvojovou banku.
Organizace známá jako Středisko služeb školám změní svoji identitu. Příspěvková organizace Jihomoravského kraje nově nese jméno Vzdělávací institut pro Moravu (VIM). Nový styl odhalilo vedení na slavnostní akci na začátku září.
Za novým vizuálním stylem a komunikační strategií stojí brněnské kreativní studio David Geč. Grafický design navazuje na vizuální prvky Jihomoravského kraje, který je zřizovatelem organizace. Využita je typická purpurová barva, kterou v logu kraje nalezneme na písmenu M, a současně je zde čerpáno i pro typ písma. Návaznost na krajský vizuál byla jedna z podmínek pro rebrand značky.
„Nový název Vzdělávací institut pro Moravu lépe reflektuje aktuální činnost organizace s tím, že pojem ‘pro Moravu’ poodhaluje další plány. VIM má celou řadu aktivit, které se dostávají až za hranice Jihomoravského kraje. V některých oblastech činnosti již s ostatními blízkými kraji o spolupráci jednáme,“ komentuje změnu Jiří Nantl, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání, který změnu inicioval. Jihomoravský kraj podle něj má mít moderní agenturu pro podporu škol, zejména v oblasti profesního vzdělávání a rozvoje ředitelů a vůbec managementu škol.
„Nová značka vyzdvihuje naši klíčovou činnost, kterou je vzdělávání, a reflektuje naši současnou pozici v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dnes spolupracujeme s téměř 90 % škol a školských zařízení v kraji. Rozsahem vzdělávání a služeb se řadíme k významným a respektovaným vzdělávacím institucím v celé ČR,“ uvedla ve své řeči Leona Sapíková, ředitelka Vzdělávacího institutu pro Moravu, která organizaci vede již dva roky.
Se svým projevem vystoupili i dlouholetý ředitel Střední průmyslové školy chemické Brno, Vranovská Vilém Koutník a začínající ředitel Střední průmyslové školy Brno, Purkyňova Aleš Ruda. Oba kladně zhodnotili přínos institutu pro jejich školy. Všichni řečníci následně slavnostně pokřtili nové logo.
Institut VIM se podle ředitelky Sapíkové zaměřuje na tři kategorie činností. “Zásadním je vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků, dále poskytování služeb školám a v neposlední řadě metodická podpora. Provozujeme také síť poboček po celém Jihomoravském kraji,” upřesnila ředitelka.
Opačným směrem se vydala Českomoravská záruční a rozvojová banka, která byla od září přejmenována na Národní rozvojovou banku. Úkol této speciální státní bankovní instituce vyplývá z jejího názvu. Dříve poskytovala finanční zdroje zejména v oblasti malého a středního podnikání, nově bude investovat do infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky.
Banka vznikla jako akciová společnost v roce 1992 a sídlí v Praze. Jediným akcionářem je Česká republika zastoupení ministerstvy průmyslu a obchodu, financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zřízena byla na základě bankovního zákona a funguje pod dohledem České národní banky.
Vstupy banky do veřejných investičních projektů má mít na starosti hlavně Národní rozvojový fond, který formálně vznikl letos v únoru. Z podpořených projektů fond dosud oznámil jediný, a to multifunkční sportovní halu v Brně. Rozvojová banka vstoupila rovněž do přípravy dalších etap dálnice D35, která se má stát ve směru na Moravu alternativou přetížené D1.
Z finančního sektoru také zmizela Českomoravská stavební spořitelna (známá také svým maskotem v podobě lišky), která po plné integraci do skupiny ČSOB nese od března letošního roku název ČSOB Stavební spořitelna. Podobný osud už dříve potkal například Českomoravský fotbalový svaz, který od roku 2011 nese název Fotbalová asociace České republiky. Změnou tehdy prošlo i logo, ve kterém z velkého státního znaku zbyl jen český lev. Návrat zpět nepřinesla ani letošní mírná úprava loga. Přívlastek “českomoravská” nesla také nejvyšší liga na území České republiky v rámci federace v ročnících 1991/1992 a 1992/1993.
Morava přes nepříznivý trend stále zůstává v názvech celé řady celostátních organizací. Mezi nejvýznamnější příklady patří Českomoravská konfederace odborových svazů. Dále je to Českomoravská myslivecká jednota, Českomoravská psychologická společnost či Českomoravský kriketový svaz a druhá nejvyšší basketbalová soutěž zvaná Českomoravská liga, stejně jako největší společnost v oboru Českomoravský cement nebo zanikla těžební společnost Českomoravské doly. Připomeňme také geografický pojem Českomoravská vrchovina.