Trojmezí aneb Co by dnes napsal Jan Skácel?
Pocházím z osady Nový Dvůr, která je součástí obce Jaroměřice u Jevíčka, okres Svitavy. Až do roku 1960 jsme patřili z hlediska vnitrostátního uspořádání do Jihomoravského kraje. V roce 1960 došlo k novému krajskému uspořádání, a tak jsme byli „přesazeni“ do velkého okresu Svitavy, kraj Východočeský, dnes přináležíme do kraje Pardubického. Proč se tak stalo, osobně nevím, patrně jsme „zlobili“.
Když dnes udělám pár kroků, jsem hnedle v Úsobrně, a tedy v okrese Blansko. Pokud kousek popojedu dál směrem na jih, dostanu se k místu, kde se do silnice „vlévá“ lesní cesta ze Skřípova a kde zároveň začíná okres Prostějov (tomuto místu se lidově říká Skřípovská voda) a po výjezdu z lesa nás vítá osada Nové Sady, která je spojená s obcí Horní Štěpánov. Když přejdu les táhnoucí se k Šubířovu jsem opět v okrese Prostějov. Zkrátka, stačí pár kroků a jsem na území třech okresů.
Do roku 1960 všechny tyto jmenované vesnice patřily do jediného okresu: Moravská Třebová, kraj Jihomoravský. Jinými slovy, tento malý územní cancór je součástí historické země Moravské.
Se skutečností, že administrativně spadá moje osada do východních Čech se jen těžko smiřuji. Ani po roce 1989 nedošlo k narovnání krajů na pomezí Čech a Moravy. Ty současné žel také nerespektují historické hranice Čech a Moravy.
Já osobně ale už tuto otázku neřeším a ani dále nad ní nehloubám. Usoudil jsem, že je to zcela zbytečné… I když administrativně moje milá osada patří do východních Čech, já se stále považuji za Moraváka. Tak to prostě od malička zcela přirozeně cítím, aniž bych o tom nějak přemýšlel a vůbec do tohoto pocitu tahal jakýkoliv patos, politický nános či nacionalismus… Bez dlouhého přemýšlení prostě říkám: Moravákem Su a Moravákem zvostano. Tímto resumé jsem tuto otázku uzavřel navždy… Domnívám se, že každý z nás by měl vědět, kam patří a čí je. Když je někdo z jižních Čech tak je Jihočech, když pochází ze Slovenska, tak je Slovák…
Jediný krok, který jsem učinil je ten, že jsem znovuobnovenému jevíčskému muzeu daroval starou silniční značku, která mnoho let ležela u nás doma mezi uhlím a dalším harampádím. Svého času hrdě a vzpřímeně stála před a za naší obcí a nám i pocestným oznamovala:
Země: Moravskoslezská
Okres: Moravská Třebová
Obec: Jaroměřice u Jevíčka
Osada: Nový Dvůr
Z pohledu úředního šimla počínaje rokem 1960 vcelku paradoxně až kuriózně a doslova do očí bijící, vyznívá v mém případě tento úřední zápis: narozen v Moravské Třebové, okres Svitavy, kraj Východočeský, nyní Pardubický. Ještě musím nerad dodat, že jsem se tím pádem občas stal terčíkem cynického výsměchu mých kolegů… Navíc se musím smát, když slyším jednoho slavného herce, který o sobě říká, že pochází z Moravské Třebové, a tedy z východních Čech…
Před lety básník a bard Jan Skácel, který měl velmi silný vztah k Moravě, napsal článek do jednoho zahraničního časopisu, kde doslova píše:
„Mnoho lidí se domnívá, že moravská hymna je píseň Moravo, Moravo, Moravěnko milá. Není to pravda. Moravská hymna je mnohem krásnější, velebnější a je všelidská. Není národa na světě, který by měl tak inteligentní hymnu jako my, Moravané, kteří na rozdíl například od Slováků národ nejsme. A přece jen málo obyvatelů zeměkoule moravskou hymnu zná. Dokonce ani všichni Moravci ne. Já ji znám a zpívám si ji velice často a s úctou. Hymnu líbezné země Moravské (která není zemí) nezahraje ani ta nejznamenitější kapela na světě. Nedokáže to. Protože moravská hymna je – ticho. Řeknu vám to naplno. Moravská hymna je pauza. Pauza mezi Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýská.“
Jak známo, moravský básník Jan Skácel, odešel do pegasovského nebe těsně před Sametovou revolucí, 7. listopadu 1989.
A tak si říkám, co by dnes napsal Jan Skácel o moravské hymně, vzhledem k tomu, že ta československá, o které píše, a tudíž i ta jeho moravská, už neplatí.
Pavel Kyselák